středa 29. února 2012

kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“

kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/481

Kostelík sv. Michala, též zvaný Karpatský chrám sv.archanděla Michaela, se nachází v Kinského zahradě na pražském Smíchově. Je hezky ukrytý mezi stromy ve svahu Petřínského vrchu a viditelný z větší dálky pouze v zimě, kdy jsou holé koruny stromů.
kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“v Kinského zahradě
Přijdete-li k němu, ihned vás napadne, že taková stavba zcela určitě nepochází od nás. Ale není to tak úplně pravda. Kostely v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka se stavěly v Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajina), která dříve náležela Československu. Bojkovský sloh byl pojmenován podle kmene Bojků, žijícím na rozhraní Slovenska, Polska a Podkarpatské Rusi, kteří do centrálních kostelů východního typu vnesli západní prvky.
kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“
Přímo tento kostelík byl postaven v druhé polovině 17.století v obci Velké Loučky u Mukačeva. Občané této vesnice ho v roce 1793 rozebrali a darovali větší a bohatší vesnici Medvědovce. Zde vydržel až do roku 1929, kdy byl opět rozebrán a tentokráte věnován Národnímu muzeu v Praze jako součást sbírek národopisného oddělení.

rotunda sv.Kříže

rotunda sv.Kříže

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/479

Románská rotunda sv.Kříže je jednou ze tří rotund, které se v Praze do dnešní doby dochovaly. Stojí uschovaná hezky v koutku na Starém Městě na rohu ulic Karolíny Světlé a Konviktské.
rotunda sv.Kříže
Datum vzniku rotundy není přesně znám, ale pravděpodobně spadá do konce 11.století. I proto nelze říci, zda je nejstarší rotundou v Praze, jak se o ni někde píše. Byla postavena na důležité cestě spojující Vyšehrad a Hradčany. Název rotundy vychází z jejího umístění do středu unikátního urbanistického kříže Staré Prahy. Základní osu kříže tvoří spojnice poloh chrámu sv.Víta s rotundou sv.Longina na Novém Městě. Kolmicí na tuto osu je spojnice poloh kostel sv.Klimenta na Starém Městě s kostelem sv.Filipa a Jakuba na Arbesově náměstí. Rotunda sv.Kříže leží v průsečíku těchto os a proto dostala příznačný název sv. Kříže.
rotunda sv.Kříže
První písemná zmínka o rotundě sv.Kříže je z roku 1365. Tvoří ji okrouhlá loď s půlkruhovou apsidou zdobenou obloučkovým vlysem. Pro zlepšení akustiky vnitřního prostoru rotundy byly ještě do zdi zazděny keramické nádoby hrdlem natočené dovnitř.

Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/478

Tak jako je Václavské náměstí nejznámějším náměstím u nás, tak je Staroměstské náměstí patrně zase nejkrásnějším. Má za sebou velmi dlouhou a bohatou historii a bylo svědkem nejedné významné dějinné události.
Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí asi dnes nejvíce láká svým světově známým orlojem. Astronomické hodiny a především přehlídka procesí 12 apoštolů láká každou celou hodinu davy turistů shromážděných pod radniční věží, které toto představení obvykle odmění bouřlivým potleskem (více nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/423).
Staroměstské náměstí - 12 apoštolů   Staroměstské náměstí a turisté pod orlojem
Poté mohou návštěvníci vystoupat po schodech až na vrcholek radniční věže, odkud se naskýtá úžasný pohled na Prahu a celé Staroměstské náměstí.

Čertovka na Kampě

Čertovka na Kampě

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/476

Čertovka se nachází v jedné z nejmalebnějších, ale i nejtajemnějších částí Prahy, na Malé Straně. Je to uměle vytvořený vodní náhon oddělující Kampu od Malé Strany. Začíná hned za mostem Legií po levé straně a po 740 metrech se opět vlévá za Karlovým mostem zpět do Vltavy.
Čertovka na Kampě
Byl vytvořený někdy ve 12.století johanity, aby přiváděl vodu do malostranských mlýnů. Z původních devíti mlýnů se dodnes dochovaly pouze tři a všichni mají svá popisná čísla.
Čertovka na Kampě
Prvním je mlýn Huť s popisným číslem 449. U tohoto mlýnu se dochovalo stavidlo i jeho mlýnské kolo, které se stále otáčí. Do areálu k mlýnu láká návštěvníky mlýnská kavárna, kde lze posedět a nasát atmosféru tiché a tajuplné Kampy.

pátek 24. února 2012

Werichova vila

Werichova vila

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/475

Werichova vila se nachází na malebném ostrůvku Kampa na Malé straně. Říká se jí tak podle Jana Wericha, ačkoliv nebyl jedinou významnou osobností, která vilu obývala.
Werichova vila
Původně zde byla Komínkovská zahrada. Na jejím pozemku byl v roce 1635 postaven barokní dům. Z něho zřídil Servác Engl koželužnu, kde vyráběl a zpracovával kůži. V 18.století přešel dům do vlastnictví rodu Nosticů, kteří měli v okolí i jiné budovy. V rodině Nosticů pracoval Josef Dobrovský, historik, spisovatel a bojovník za český jazyk a literaturu jako vychovatel jejich čtyř synů. V roce 1798 však Josef Dobrovský vážně onemocněl. Jelikož si ho hrabě Bedřich Jan Nostic velmi vážil, nabídl mu léčebný pobyt v domku na Kampě. Jeho stav se tam zlepšil a vytvořil tu i některá svoje díla. Na počest Josefa Dobrovského byl v roce 1947 vytvořen pomník, který nyní stojí na Kampě před Werichovou vilou.
Werichova vila vpředu s pomníkem Josefa Dobrovského
Na počátku 19.století je dům přestavěn podle projektu Ignáce Jana Palliardiho. V letech 1929-1940 obýval vilu historik Zdeněk Wirth. Jeho pamětní deska s bustou je umístěna na zdi u hlavního vchodu.

kostel sv.Ludmily

kostel sv.Ludmily

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu


Kostel sv.Ludmily je jednou z hlavních dominant pražské části Vinohrady.
kostel sv.Ludmily
V roce 1888 byl položen základní kámen a započala stavba neogotického kostela podle návrhu architekta Josefa Mockera. Kostel stavěný z režných cihel byl dokončen poměrně rychle již v roce 1892. Na jeho výzdobě se podíleli známí čeští umělci-Josef Václav Myslbek, Josef Čapek, František Ženíšek nebo Antonín Procházka.
kostel sv.Ludmily
Charakteristikou kostela jsou čelní štíhlé 60metrové věže, na kterých jsou umístěny hodiny a uvnitř 2 zvony.

úterý 21. února 2012

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/469

V roce 1348 založil císař Karel IV. v Praze Univerzitu Karlovu, první svého druhu ve střední Evropě. Univerzita brzy dosáhla mezinárodního věhlasu a stala se centrem vzdělanosti. Studovali zde nejen naši studenti, ale i Němci, Angličané nebo Francouzi. Univerzita měla čtyři fakulty. Právnickou, lékařskou, teologickou a svobodných umění, dnešní filozofickou fakultu. Vyučovalo se „Obecné učení“, což znamenalo, že studenti i profesoři mohli působit ve všech zemích, které uznávala římsko-katolická církev.
Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy
Karolinum je symbolem Univerzity Karlovy. Vzniklo v roce 1383, kdy syn Karla IV. a tehdejší král Václav IV., získal v místě dnešního Ovocného trhu od kutnohorského mincmistra Jana Rotleva honosný palác. Nechal jej rozšířit a upravit a palác se stal sídlem pražské univerzity. Plnil i funkci univerzitní koleje (Collegium Carolinum), kde bydleli vyučující profesoři.
Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy
V Karolinu působil jako univerzitní profesor také mistr Jan Hus. Po jeho smrti se pak stala univerzita centrem náboženského reformního hnutí.

Národní památník na Vítkově

Národní památník na Vítkově

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/465

Národní památník na Vítkově se nachází v pražské čtvrti Žižkov. Byl postaven k uctění památky českých legionářů a českého odboje za I.světové války. Symbolický výkop k zahájení stavby památníku provedl v roce 1928 tehdejší prezident T.G.Masaryk. Památník byl dokončen v roce 1932. Později byl ještě přístavbou rozšířen.
Národní památník na Vítkově
Během II.světové války ho využívala německá vojska jako skladiště vojenského materiálu. Po roce 1948 byl zneužit ke komunistické propagandě. Byli tu pohřbíváni i významní představitelé KSČ.
Národní památník na Vítkově
Po smrti prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, vedení strany rozhodlo zřídit v památníku po vzoru Lenina Mauzoleum. V podzemí památníku tak vznikla laboratoř, kde se o nabalzamované tělo Gottwalda starali denně desítky lidí. Odtud pak vyjíždělo nahoru do smuteční síně, kde bylo vystavováno veřejnosti. Nabalzamované tělo Klementa Gottwalda vydrželo pohromadě dlouhých 7 let, a když se začalo rozpadat, bylo zpopelněno a mauzoleum uzavřeno. Nyní je možné vejít do tehdejší podzemní laboratoře a vidět ji v nezměněné podobě (ale bez zařízení) i s chladící místností, kam byl každý večer Gottwald ukládán. V té se nachází ještě rozbitá náhrobní deska s jeho jménem.

sobota 18. února 2012

ulice Nerudova

ulice Nerudova

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/464

Patrně nejznámější pražskou ulicí je ulice Nerudova. Nachází se v historické části Prahy 1 a stoupá od Malostranského náměstí směrem k Pražskému hradu. Už jen z tohoto důvodu je turisticky velice využívaná, ale nejen proto…
ulice Nerudova
Název Nerudova dostala po smrti významného českého spisovatele a básníka Jana Nerudy. Ten bydlel v této ulici v letech 1845-1859 v domě č.47 U Dvou slunců. Neopakovatelnou atmosféru tohoto místa promítl i do svých děl Večerní šplechty a Malostranské povídky. Na domě je od roku 1895 na jeho počest připevněna velká pamětní deska.
ulice Nerudova - pamětní deska Jana Nerudy
Kdysi touto ulicí vedla královská cesta, po které jezdili budoucí panovníci ke své korunovaci do chrámu sv.Víta na Pražský hrad. V období od 14 do 17.století byla ulice v horní části rozdělena Strahovskou branou a padacím mostem, jež byly součástí městského opevnění, oddělující Malou Stranu od Strahova a Hradčan. Ulice nad branou se tehdy nazývala Dláždění. Část ulice pod branou, dnešní Nerudova, nesla název Strahovská a poté německý Sporengasse, česky Ostruhová.

Novoměstská radnice

Novoměstská radnice

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/463

Novoměstská radnice se nachází na rozhraní Karlova náměstí a Vodičkovy ulice. Patří k nejvýznamnějším stavbám Prahy 2, dříve nazývané Nové Město pražské. To založil v roce 1348 Karel IV. a radnice s Karlovým náměstím měla být jakousi obdobou Staroměstského náměstí.
Novoměstská radnice na Praze 2
Novoměstskou radnici tvoří několik budov. Jejich výstavba probíhala v několika etapách. Jako první bylo postaveno v letech 1377-1398 východní křídlo nacházející se ve Vodičkově ulici.  Poté postupně přibývaly další části historického komplexu radnice.
Novoměstská radnice
Největší dominantu Novoměstské radnice téměř 70 metrů vysoká radniční věž, postavená v letech 1452-1456. Má 4 podlaží a na vyhlídkový ochoz vede 212 schodů.

kostel sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí

kostel sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/462

Hodně kostelů je u nás zasvěceno oblíbeným světcům sv.Mikuláši a Panně Marii. A tak se někdy stane, že stojí poblíž sebe dva kostely se stejným pojmenováním. Nejinak tomu je i v případě kostelů sv. Mikuláše v Praze. Jeden se nachází na Malostranském náměstí a druhý jen nedaleko odtud, na Staroměstském náměstí.
kostel sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí
Původně stál na Staroměstském náměstí románský farní kostel, založený německými kupci, kteří se sem přestěhovali z oblasti Poříčí. V roce 1689 byl ale zničen požárem. Na jeho místě pak postavil v letech 1732-1737 monumentální barokní kostel známý architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Kostel byl vysvěcen roku 1737.
kostel sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí
 Z počátku sloužil benediktinům, ale v rámci redukce církevní moci byl v roce 1787 kostel zrušen. Sloužil chvíli jako skladiště, výstaviště nebo koncertní síň.  V roce 1871 přešel do užívání pravoslavné církvi.

středa 15. února 2012

Čechův most

Čechův most

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/457

Čechův most patří hned po Karlovu mostu k nejobdivovanějším mostům v Praze. Jeho pozoruhodná výzdoba v secesním stylu zaujme hned na první pohled.
Čechův most
Mostu dominují čtyři žluté litinové sloupy vysoké 17,5m zakončené bronzovými sochami Viktorií stojícími na železné lucerně. Bohužel tato umělecká díla od sochaře Antonína Poppa byla nedávno poprvé na přechodnou dobu ze sloupů sundána a odvezena ke kompletní rekonstrukci. A postupně se začnou opravovat i další poškozené části Čechova mostu.
Čechův most - sundavání soch Viktorií  Čechův most

Ale jsou tu další věci, které si zaslouží pozornost. Na mostních pilířích jsou umístněny z jedné strany sochy světlonošů s pochodněmi a z druhé šestihlavé hydry se znakem města Prahy.