pátek 20. září 2013

rozhledna Pajndl

rozhledna Pajndl

Rozhledna Pajndl se nachází v Krušných horách na Karlovarsku, asi 3km od města Nejdek. Na oblíbené turistické místo na Tisovském vrchu ji tam nechal v letech 1895-1897 vystavět Nejdecký krušnohorský spolek.
rozhledna Pajndl
Přítomnost rozhledny ještě více zvýšil počet návštěvníků a také poptávky po nějakém občerstvení, neboť stála osamocená v lese v nadmořské výšce 997m.
rozhledna Pajndl
A tak byla v roce 1908 přistavěna k rozhledně ještě výletní restaurace, nazvaná německy Berg Heil (česky Horám zdar), žilo zde totiž velké množství německých obyvatel. Po 2.světové válce a odsunu Němců přestala být rozhledna udržovaná a časem začala chátrat.
rozhledna Pajndl
První opravy se jí dostalo až v letech 1986-1987, po několikaletém úsilí skupiny místních turistů. V roce 1997 započala u příležitosti 100.výročí postavení rozhledny další oprava, která byla zakončena v roce 2000 úpravou okolí.

Dutý kámen

Dutý kámen

Dutý kámen je zalesněný pískovcový skalní hřbet o délce 600m, který vystupuje asi 30m nad okolní terén.
Dutý kámen
Leží kolmo k frekventované silnici E442 v úseku mezi Cvikovem a Kunraticemi a vypadá celkem nenápadně. Své tajemství odhalí, až když vystoupíte na jeho hřbet.
Dutý kámen, Cvikov
Parkujeme před stejnojmenným motorestem Dutý kámen u obce Drnovec. Pro ty, kteří nejezdí autem, je zde i zastávka autobusu.
Dutý kámen, Cvikov
Odtud se vydáváme po zeleně značené cestě prakticky kopírující přilehlou silnici. Hned na začátku stojí v cestě uzamčená vrata, která neznamenají zákaz vstupu pro turisty, ale jsou tu kvůli autům a tak je stačí pouze obejít.

Panská skála

Panská skála

Panská skála se nachází na území Českého středohoří v obci Prácheň, nedaleko Kamenického Šenova. Jde patrně o nejkrásnější i nejznámější skálu s učebnicovou ukázkou sloupcové odlučnosti čediče u nás.
Panská skála
Určitě už ji viděl každý z nás, aniž si to uvědomil, neboť si Panská skála zahrála v oblíbené pohádce Pyšná princezna.
Panská skála
Z původního Křížového vrchu či Kalvárie, jak se toto místo kdysi nazývalo podle třech křížů na jeho vrcholu, se koncem 18.století stal lom na lámání čedičového kamene.
Panská skála
Během těžby však došlo k odhalení unikátní geologické struktury skály, na které se objevily pěti až šestiboké sloupce uspořádané vedle sebe jako píšťaly kostelních varhan. Proto se jim říká lidově kamenné varhany.

kostel sv. Martina, Nejdek

kostel sv. Martina, Nejdek

Kostel sv. Martina se nachází v historické části západočeského města Nejdek, na náměstí Karla IV. Zaujme hned na první pohled svojí jasně oranžovou barvou.
kostel sv. Martina, Nejdek
První zmínka o kostelu sv. Martina je z roku 1354, kdy to byl ještě malý farní gotický kostelík. V průběhu staletí byl několikrát přestavován a rozšiřován.
kostel sv. Martina, Nejdek
Dnešní barokní podobu a velikost získal při přestavbě v období let 1755-1756, kdy byl zvětšen o více jak polovinu.
kostel sv. Martina, Nejdek
Kostel je jednolodní obdélný s půlkruhovým uzavřeným presbytářem.

neděle 8. září 2013

skalní hrad a poustevna Sloup

skalní hrad a poustevna Sloup

Mezi nejpůsobivější skalní hrady u nás patří hrad Sloup, ležící v nádherné krajině Lužických hor.
skalní hrad a poustevna Sloup
Nachází se v malebném údolí městečka Sloup v Čechách na asi 30m vysoké a 100m dlouhé pískovcové skále.
skalní hrad a poustevna Sloup
V ní je vytesán působivý komplex skalních místnůstek a chodeb, které si může každý návštěvník projít samostatně se zapůjčeným či koupeným plánkem hradu nebo s průvodcem.
skalní hrad a poustevna Sloup
Prostory neobsahují žádné sbírkové předměty, přesto a nebo právě proto působí fascinujícím dojmem.

skalní kaple Božího hrobu

skalní kaple Božího hrobu

Skalní kaple Božího hrobu se nachází u malebné obce Velenice na Českolipsku. Vesnička plná roubených stavení působí už na první pohled velice sympaticky.
obce Velenice
Zaparkovat lze nejlépe v této vesničce na návsi u kostela a poté se vydat pěšky po silnici směrem na Brniště.
obce Velenice
Asi po 300 metrech již z dálky uvidíte vlevo hned u silnice malou kamennou stavbičku s přístřeškem.
skalní kaple Božího hrobu
Kapli Božího hrobu vytesal do pískovcové skály v letech 1710-1711 zdejší umělecky nadaný statkář Schille. Kaple měla nahradit kostel, který v té době obci chyběl. A i když byl kostel v roce 1735 v Velenicích postaven, kapli i nadále navštěvovali věřící a stala se oblíbeným poutním místem.

Bismarckova rozhledna, Cheb

Bismarckova rozhledna, Cheb

Bismarckova rozhledna se nachází na Zelené hoře, v těsné blízkosti západočeského města Cheb.
Bismarckova rozhledna
V nadmořské výšce 637m tu stála v letech 1881-1907 dřevěná rozhledna, která však byla kvůli již zchátralému stavu stržena. Ještě téhož roku vznikl v Chebu Výbor pro stavbu nové rozhledny a díky veřejné sbírce se mohla začít v roce 1909 výstavba nové rozhledny podle návrhu architekta Rolfa Beiera.
Bismarckova rozhledna
Vznikla tak 18 metrů vysoká kamenná rozhledna, jejíž původní název „Nová rozhledna na Zelené hoře“ musel ustoupit názvu „Bismarckova rozhledna“, neboť se její stavbou zašťiťovali zdejší němečtí nacionalisté.
Bismarckova rozhledna
Památkou na ně jsou i dnes jasně čitelné runové nápisy na zdech schodiště uvnitř rozhledny se jmény pánů ze stavebního výboru a štědrých sponzorů.

umělé jeskyně Pusté kostely

umělé jeskyně Pusté kostely

Okolí obce Svitava na Českolipsku je známé množstvím uměle vytvořených jeskyní. Vždyť se tu také točila nejedna čertovská pohádka.
umělé jeskyně Pusté kostely
Kdo má rád dobrodružství a nebojí se tmy, může přijet jeskyně prozkoumat. Není to nebezpečné a jeskyně jsou navíc volně přístupné. Určitě si ale nezapomeňte vzít s sebou dobře svítící baterku.
umělé jeskyně Pusté kostely
Existence zdejších jeskyní je doložena již ve 14.století. Jeskyně vzniklé vesměs těžbou písku byly využívány k různým účelům. Nacházely se v nich vodní mlýny, hamr, vodou poháněná brusírna skla a další podobná zařízení. V dobách válek a nepokojů se zde ukrývalo místní obyvatelstvo. Za 2.světové války bylo do některých jeskyní přesunuta i výroba letadel wehrmachtu, později zase sloužily coby sklad ovoce a zeleniny.
umělé jeskyně Pusté kostely
Do Pustých kostelů, jak se část jeskyní nazývá, se dá přijít ze dvou stran. Jeden vchod ústí jen pár metrů od silnice vedoucí mezi obcemi Velenice a Svitava. Je dost malý, hodně nenápadný, nevede k němu cesta, a proto se špatně hledá.

Čedičové varhany u Hlinek

Čedičové varhany u Hlinek

Přírodní památka Čedičové varhany se nachází v bývalém lomu u vesničky Hlinky na Karlovarsku.
Čedičové varhany u Hlinek
Na silnici z Hlinek do obce Přílezy je asi hned po 1km nenápadná odbočka vlevo k lesu, kde je již z dálky vidět železná závora.
Čedičové varhany u Hlinek
U závory stojí přístřešek s posezením a s informační tabulí popisující tuto přírodní památku, která zde byla vyhlášena v roce 1997.
Čedičové varhany u Hlinek
Od závory do lomu je to asi jen 200 metrů. Plocha přírodní památky zaujímá plochu 0,69 ha.

Skála smrti, Kunratice u Cvikova

Skála smrti, Kunratice u Cvikova

Na Českolipsku se nachází mnoho zajímavých známých či méně známých míst. Jedním takovým, kde davy turistů určitě nepotkáte je Skála smrti, dříve nazývaná též Rytířský skok.
Skála smrti
Skála se ukrývá v lesích mezi Kunraticemi a Lindavou. Právě z Kunratic k ní vede zeleně značená turistická značka.
cestou ke Skále smrti
Můžete zaparkovat u místního kostela Povýšení sv.Kříže nebo na malém parkovišti u konce obce, kam jsme to dali my.
 cestou ke Skále smrti
Cestou obdivujeme úžasnou architekturu místních stavení.

Národní přírodní rezervace SOOS

Národní přírodní rezervace SOOS

Národní přírodní rezervace SOOS se nachází v blízkosti obce Nový Drahov asi 6km od Františkových Lázní. Rezervace pokrývající plochu 221ha zde byla vyhlášena v roce 1964.
Národní přírodní rezervace SOOS
Po zakoupení vstupenky se pak můžete vydat na 1200 metrů dlouhou naučnou stezku, která pomocí několika informačních tabulí seznamuje návštěvníky s tímto výjimečným místem.
Národní přírodní rezervace SOOS
Z větší části se chodí po dřevěném chodníku položeného na dně bývalého slaného jezera. V něm vznikl po staletí hromadění schránek jezerních řas rozsivek křemelitý štít, což je v Evropě naprostá rarita.
Národní přírodní rezervace SOOS
Dnes tvoří většinu plochy rašeliniště a slatiniště.