pátek 21. prosince 2012

Podskalská celnice na Výtoni


Podskalská celnice na Výtoni

Podskalská celnice na Výtoni je budova z 16. století, která je poslední památkou na rybářskou osadu, která zde v minulosti stávala.
Podskalská celnice na Výtoni
Osada se jmenovala Podskalí a vznikla již někdy ve 12.století. Zaujímala území dnešní Prahy 2 od železničního mostu až po most Mánesův.
Podskalská celnice na Výtoni
Tvořily ji dřevěné domky postavené podél břehů Vltavy. Jejich obyvatelé obchodovali především se dřevem plaveném po řece. To se plavilo hlavně ze Šumavy a taková jedna cesta z Vyššího Brodu do Prahy trvala pouhých 6 dní.
Podskalská celnice na Výtoni
Než přišlo na pražský trh, tak se proclívalo v Podskalské celnici, která zde za tímto účelem fungovala od roku 1561. Clo se původně vybíralo vytínáním klád z vorů, odtud pochází i název Výtoň.

kaple Panny Marie v hradbách


kaple Panny Marie v hradbách

Kaple Panny Marie v hradbách se nachází v Praze na Vyšehradě, jen kousek od rotundy sv.Martina.
kaple Panny Marie v hradbách
Už jen kvůli její zářivě bílé barvě a velkého zlatého nápisu AVE MARIA ji nelze přehlédnout.
kaple Panny Marie v hradbách
Tato barokní kaple postavená v roce 1748 byla určena pro sochu Panny Marie Loretánské. Ta však byla roku 1784 přemístěna do nedalekého chrámu sv. Petra a Pavla.
kaple Panny Marie v hradbách
Za vlády Josefa II. a jeho josefínských reforem byla kaple zrušena.

kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře


kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře

Kostel Panny Marie Vítězné se nachází na konečné tramvaje č.22 v Praze na Bílé Hoře.
kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře
Je to místo, kde v roce 1620 proběhla neslavná bitva pro český národ, ve které byla stavovská vojska vedená Fridrichem Falckým poražena císařem Ferdinandem II. Habsburským, což byl zásadní zlom pro České země. Mnoho lidí po ní muselo uprchnout za hranice, 27 českých pánů bylo popraveno, a český stát se stal na dalších 298 let součástí nového rakouského soustátí.
následek prohry bitvy na Bílé Hoře
Jen kousek od mohyly upomínající na tuto památnou bitvu (více na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/725), byla v roce 1622 postavena jednoduchá kaplička s kostnicí, kam se ukládaly vyorané kosti vojáků padlých při v bitvě.
mohyla padlým bojovníkům při bitvě na Bílé Hoře
Z kapličky se postupně stalo vyhledávané poutní místo. V roce 1648 ho však zničilo švédské vojsko. V období let 1704-1730  začal vznikat v místě zničené kapličky rozsáhlý komplex poutního kostela.
kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře
Kostelní kopuli, ambity a nároží kaple projektoval Jan Blažej Santini. Výzdoba byla dílem malíře Václava Vavřince Rainera , jehož malby lze spatřit i v chrámu sv.Mikuláše na Malé Straně.

pátek 14. prosince 2012

Poštovní muzeum Praha


Poštovní muzeum Praha

Poštovní muzeum bylo založeno v roce 1918 a původně se nacházelo v Praze na Ovocném trhu v budově Karolina Univerzity Karlovy (více o ní na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/469). Teprve deset let po jeho založení bylo poprvé zpřístupněno veřejnosti.
budova Karolina Univerzity Karlovy
budova Karolina Univerzity Karlovy 
V roce 1933 se muzeum přestěhovalo na pražský Smíchov do bývalého kláštera sv.Gabriela (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/716). Zde vydrželo až do roku 1988, kdy proběhlo poslední stěhování do současných prostorů na Novém městě do ulice Nové mlýny.
bývalý klášter sv.Gabriela
bývalý klášter sv.Gabriela
Poštovní muzeum je umístěné ve Vávrově domě, což je někdejší obydlí pražských mlynářů, jejichž mlýny stály v jeho bezprostřední blízkosti.
Poštovní muzeum Praha
Dům postavený v barokním slohu v 17.století je součástí pražské památkové rezervace UNESCO.
Poštovní muzeum Praha
Uvnitř domu jsou čtyři salonky vyzdobené nástěnnými malbami malíře Josefa Navrátila. Vybavení tvoří původní měšťanský interiér z poloviny 19. století.

kostel sv.Petra Na Poříčí


kostel sv.Petra Na Poříčí

Kostel sv.Petra se nachází v Biskupské ulici v Praze na Novém Městě. Byl postaven jako farní kostel zaniklé osady Poříčí, i proto se mu celým názvem říká kostel sv.Petra Na Poříčí.
kostel sv.Petra Na Poříčí
Tato gotická trojlodní stavba prošla dosti složitým vývojem od 12. do 15. století.
kostel sv.Petra Na Poříčí
Kostel i s pozemky věnovala královna Konstancie Uherská rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou, založeným její dcerou Anežkou Přemyslovnou. Tento kostel s určitou přestávkou patří křížovníkům dodnes.
kostel sv.Petra Na Poříčí
Po ničivých povodních v roce 1280 vznikl u kostela hromadný hrob obětí této katastrofy, který se stal později oficiálním hřbitovem. Začátkem 14.století byla u kostela postavena farní škola a v roce 1598 pozdně gotická zvonice, dnes známá jako Petrská věž.

skalní hrad Kavčiny


skalní hrad Kavčiny

Skalní hrad Kavčiny se nachází v turisticky oblíbené oblasti Českého ráje. Z hradu se dochovaly jen nepatrné zbytky a zřejmě i proto k němu nevede značená cesta.
skalní hrad Kavčiny
Kdo by chtěl toto místo navštívit, musí přijít po nejfrekventovanější cestě Hruboskalska, červeně značené Zlaté stezce k rozcestníku U Kavčin.
cestou na skalní hrad Kavčiny
Ten je vzdálený půl kilometru od hradu Valdštejn. Od něj je nutné se dát směrem na Hrubou Skálu a po již asi 50 metrech odbočit vpravo do lesa na poměrně širokou cestu.
cestou na skalní hrad Kavčiny
Ta se postupně zužuje a po necelých 300 metrech se objevíte u skalních bloků, kde stával hrad Kavčiny.
skalní hrad Kavčiny
Jedná se o poměrně úzký skalní výběžek s velice strmými svahy. Hrad byl postaven na jeho posledních třech skalních blocích.

mohyla na Bílé Hoře


mohyla na Bílé Hoře

Jedno z nejosudovějších míst české historie, které se zapsalo černým písmem do dějin našeho národa, se nachází v Praze na Bílé Hoře. Připomíná ho mohyla věnovaná padlým bojovníkům při památné bitvě na Bílé Hoře v roce 1620.
mohyla na Bílé Hoře
Kdo si chce udělat představu o místě, kde bitva probíhala, musí přijet na konečnou stanici tramvají č.22 na Bílou Horu.
cestou k mohyle na Bílé Hoře
Hned u ní se nachází poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné. Uvnitř něho stála kaplička postavená 2 roky po bitvě. Sloužila prý k ukládání vyoraných kostí padlých vojáků.
kostel Panny Marie Vítězné
Projdeme kolem hlavního vchodu areálu kostela a na jeho konci se dáme vpravo Řepskou ulicí.

pátek 7. prosince 2012

kostel Stětí sv. Jana


kostel Stětí sv. Jana


Pokud o kostelu Stětí sv. Jana nebudete dopředu vědět, v jakých místech se přibližně nachází, jen stěží ho asi najdete.
kostel Stětí sv. Jana
Tento téměř neviditelný kostel leží v naprostém utajení v hradbách Vyšehradu, jen kousek od románské rotundy sv. Martina a navíc schovaný za kaplí Panny Marie.
kostel Stětí sv. Jana schovaný a kaplí
Původně na jeho místě stála gotická kaple sv.Kříže z poloviny 14.století, která byla už tehdy zabudovaná do hradeb obklopující celý Vyšehrad.
kostel Stětí sv. Jana
Poté z ní vyrostl malý dvojlodní kostel s věží. V 17.století bylo potřeba dbát na zvýšenou ochranu města a tehdejší velitelé spatřovali v kostele vyčnívajícího z hradeb slabé místo, které by mohlo dráždit nepřítele. Chtěli, aby nebyl vidět a tak ho dovedně skryli do hradeb, čímž přišel kostel i o svoji věž.


Nosticův palác


Nosticův palác
Nosticův palác stojí v Praze na Malé Straně v jižní straně Maltézského náměstí.
Nosticův palác
Raně barokní budova byla postavena v letech 1658-1660 podle projektu Francesca Carattiho na místě čtyř domů a zahrady.
Nosticův palác
Na antice jsou umístěné kopie soch M.J. Brokofa z 18.století.
Nosticův palác
Rokokový portál a empírové balkónky u oken druhého patra byly přistavěny dodatečně.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/721


Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/



kostel sv.Cyrila a Metoděje (Karlín)


kostel sv.Cyrila a Metoděje (Karlín)
Hlavní dominantou a neodmyslitelnou součástí pražské čtvrti Karlín je římskokatolický kostel sv.Cyrila a Metoděje. Stojí na Karlínském náměstí a patří mezi největší církevní stavby v Čechách.
kostel sv.Cyrila a Metoděje v Karlíně
Z určitých míst v Praze je vidět již z velké dálky, vždyť jeho dvě vysoké věže dosahují výše 75 metrů a vysoko vyčnívají nad celým Karlínem.
kostel sv.Cyrila a Metoděje v Karlíně
Na stavbu kostela se pořádala veřejná sbírka, do které přispěl i císař Ferdinand I. Dobrotivý a císařovna Karolína. Podle jejího jména pak vznikl i název čtvrti (Karolinenthal-Karlín).
kostel sv.Cyrila a Metoděje v Karlíně
Základní kámen pro stavbu chrámu byl položen 10.června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty. Ještě před dokončením stavby vložil v roce 1860 sám arcibiskup kardinál Schwarzenberg svorník do dokončené klenby.

pátek 30. listopadu 2012

Mánesův most


Mánesův most

Přes Vltavu vede v Praze poměrně dost mostů. Tím devátým v pořadí po proudu řeky je Mánesův most spojující Palachovo náměstí s protilehlým Klárovem na Malé Straně.
Mánesův most
Ještě než byl postaven, sloužila zde pro pěší Rudolfova lávka. Byla zavěšena na mohutných řetězech a stála na jediném pilíři umístěném uprostřed toku Vltavy.
Rudolfova lávka
foto: zdroj Google
Vedle ní fungoval přívoz, převážející lidi k místní rybářské osadě. A právě v těchto místech byl postaven nový most ve stylu českého kubismu. Na jeho výstavbě se podíleli inženýr František Mencl a architekt Mečislav Petrů. Otevřen byl v roce 1914, ale úplně dokončen byl až o 2 roky později.
Mánesův most
Most je betonový a má 4 vylehčené klenební pole.

Hergetova cihelna


Hergetova cihelna

Hergetova cihelna se nachází v atraktivní části Prahy na Malé Straně a je součástí jednoho z nejkrásnějších pohledů z Karlova mostu směrem k Pražskému hradu.
Hergetova cihelna
Jméno dostala po svém zakladateli Františku Antonínu Hergetovi, který pozemek s bývalou rasovnou a koželužnou v roce 1780 koupil a postavil na něm cihelnu.
Hergetova cihelna
 Využil tím výhodné polohy pozemku u Vltavy, neboť dříve se cihelny stavěly na březích řek, a to jednak kvůli vysoké spotřebě vody, ale i k snadné dopravě dřeva a odvozu cihel.
Hergetova cihelna
Hergetova cihelna měla dvě vápenné cihlářské pece, klenutý sklad vápna a její dvoupodlažní budova sloužila jako velký skladový prostor.

klášter sv. Gabriela


klášter sv. Gabriela

Na jižním úpatí vrchu Petřín v Praze na Smíchově, v místě někdejších vinic, se nachází velkolepý novorománský klášterní komplex sv. Gabriela. Upoutá hned na první pohled, neboť tak trochu připomíná pohádkový hrad.
klášter sv. Gabriela
V historické literatuře se o něm příliš nepsalo, důvodem mohl být svérázný jakýsi pseudorománský příliš neuznávaný sloh kostela sv.Gabriela.
kostel sv.Gabriela
Zakladatelem opatství sv.Gabriela byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková, která se rozhodla založit první ženský konvent benediktinek beuronské kongregace v Praze. Na jeho výstavbu věnovala své jmění v hodnotě 1 milionu korun. Bohužel se nedožila ani položení základního kamene v roce 1888.
klášter sv. Gabriela
Komplex budov byl dostavěn v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem kardinálem Františkem Schönbornem. Výzdoba vnitřních prostor probíhala ještě do roku 1917. Svými malbami tkz.beuronské školy se na ní podílela skupinka výtvarníků kolem německého malíře, sochaře, architekta a řeholníka Petra Desidera Lenze.

pátek 23. listopadu 2012

dům U Kamenného zvonu


dům U Kamenného zvonu
Dům U Kamenného zvonu s č.p. 605 stojí v historickém centru Prahy na Staroměstském náměstí. Pravděpodobně patřil do majetku královny Elišky Přemyslovny, manželky Jana Lucemburského. Svým významem je tento dům považovaný za nejcennější středověký měšťanský dům v Praze.
dům U Kamenného zvonu
Postavený byl v druhé polovině 13. století. Název domu je odvozen od zvonu umístěného na nároží domu jako domovní znamení.
dům U Kamenného zvonu
K tomu, co tento zvon znamenal, se váže několik pověstí. Ta nejznámější hovoří o kaplanu Elišky Přemyslovny Berengerovi, který dal v roce 1310 znamení zvonem Janu Lucemburskému, aby mohl nenásilně vstoupit a obsadit Staré Město pražské, tehdy okupované Jindřichem Korutanským.
dům U Kamenného zvonu
Nahrává tomu i další pověst, že v domě U Kamenného zvonu už předtím nějaký čas sídlil právě Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou, když se tam uchýlili po požáru Královského paláce v roce 1303, jež se stal na určitou dobu neobyvatelným.
Snad se měl v domě narodit v roce 1316 jejich syn Karel IV., který v něm pobýval i po svém návratu do Čech v roce 1333. Kdo ví…

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/715
Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/


Negrelliho viadukt


Negrelliho viadukt
Negrelliho viadukt, někdy též nazývaný Karlínský, se nachází v Praze a vede od Masarykova nádraží, přes Karlín, ostrov Štvanici a končí v holešovických Bubnech.
Negrelliho viadukt
Jednalo se o vůbec první železniční most vybudovaný přes řeku Vltavu. Nyní je po proudu Vltavy až 13 pražským mostem a po Karlově mostě je druhým nejstarším.
Negrelliho viadukt
Negrelliho viadukt byl ve své době naprosto ojedinělé a navíc elegantní dílo, které ohromilo Evropu a objevovalo se na mnohých fotografiích.
Negrelliho viadukt
foto zdroj Wikipedie

Stavba byla součástí projektu Severní státní dráhy Olomouc-Praha-Drážďany. V roce 1842 odsouhlasilo stavbu ředitelství drah a ještě téhož roku byla podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/712


Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

kaple sv. Máří Magdalény


kaple sv. Máří Magdalény
Kaple sv. Máří Magdalény stojí v Praze celkem nenápadně na nábřeží Edvarda Beneše při levém břehu řeky Vltavy.
kaple sv. Máří Magdalény
Oválná raně barokní kaple byla postavena roku 1635. Jako architekt je nejčastěji uváděn Giovanni Domenico de Barifis a stavitel převor špitálského řádu Křížovníků s červeným srdcem, prelát Jan Chrisostom Trembský.
kaple sv. Máří Magdalény
Kaple svaté Máří Magdaleny stála původně v místech dřívější klášterní vinice Cyriaků z řádu Křížovníků s červeným srdcem. Využívali ji hlavně vinaři z letenských vinic, kteří u ní vzdávali Bohu díky za lepší úrodu a voraři, kteří v jejím okolí vždy odpočívali a děkovali u ní za pomoc při proplutí nebezpečných úseků Vltavy.
kaple sv. Máří Magdalény
Za vlády císaře Josefa II. byla v roce 1784 v rámci josefínských reforem zrušena. Stejně tak dopadly i ostatní kaple, kostely a rotundy po celé Praze.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/711
Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/