středa 13. srpna 2014

Zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého

Zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple byla postavena roku 1730 za Maxmiliána Norberta Krakovského.
Kaple sv. Jana Nepomuckého 
Ještě před druhou světovou válkou byla zřícenina kaple využívána jako rozhledna.
Ze čtvercové barokní kaple sv. Jana Nepomuckého se dochovaly jen neúplné obvodové zdi.
Kaple sv. Jana Nepomuckého
 Ke kapli se dostanete po žluté turistické značce začínající uprostřed obce Loreta.
 mapa

Příspěvek k tomuto tipu na výlet přidává Boss:
Zvláštností této zříceniny, jakých jsou po celé České republice desítky, je její naprosto netypická podlaha s názvem Kapka aneb hladina hloubky.
Kapka aneb hladina hloubky
Její autorkou je nadaná mladá výtvarnice Kristýna Kužvartová, která ji zde vytvořila společně se svými přáteli v rámci projektu Zaniklé a ohrožené kostely. Smyslem těchto projektů není úplná obnova staveb, ale spíše je doplnit něčím velice zajímavým, co by vlastně pomohlo nadále udržovat tyto stavby v pozornosti a tím potenciálně prodloužit jejich životnost.

Karlův odpočinek, Drnovec

Karlův odpočinek, Drnovec

Řekne-li se České Švýcarsko, většině lidí se vybaví nádherná oblast s pískovcovými skálami a Pravčickou branou nacházející se v severních Čechách.
Řekne-i se Kunratické Švýcarsko, většině lidí to asi mnoho neřekne. Název je odvozen právě od Českého Švýcarska, neboť pískovcové skály jsou zde také, i když v mnohem menším měřítku.
Karlův odpočinek, Drnovec
Jde o téměř zapomenutou oblast nacházející se nedaleko Cvikova u obce Drnovec, která byla v období od poloviny 19.století až do konce druhé světové války a odsunu německých obyvatel velice oblíbeným a navštěvovaným turistickým místem. Tam se také nachází cíl výletu Karlův odpočinek.
Karlův odpočinek, Drnovec
Nejlepší cesta k němu vede z obce Drnovec po žluté turistické značce. Hned za obcí po průchodu kamenným úvozem se přijde k zajímavé kapličce vytesané v pískovcové skále v roce 1834. Více se o ní dočtete v samostatném tipu na výlet „Skalní kaple u Drnovce“.
skalní kaple u Drnovce
Tady začíná oblast lidmi přezdívaná jako Kunratické Švýcarsko.

Vršíček (poutní kostel Navštívení Panny Marie)

Vršíček (poutní kostel Navštívení Panny Marie)

Poutní místo s kostelem Navštívení Panny Marie se nachází na Vršíčku u vsi Litohlavy, ležící asi 3km severozápadně od Rokycan.
Vršíček (poutní kostel Navštívení Panny Marie)
Na kopci, dříve nazývaném kvůli hustému břízovému porostu Březový vrch, chtěli místní lidé vystavět kapli jako projev díků Bohu, za to, že smrtící vlna morové epidemie v letech 1680, 1689 a 1713 vždy minula město Rokycany.
Vršíček (poutní kostel Navštívení Panny Marie) 
Zřejmě i kvůli nedostatku peněz se stavba oddalovala, až v roce 1741 poprvé mor zasáhl i Rokycansko. To oživilo letitou myšlenku vystavění svatého místa a tak byl po veřejné sbírce a získání prostředků především od místních obyvatel, vystavěn architektem J.Mourkem v letech 1744-1747 na dnešním Vršíčku barokní kostel Navštívení Panny Marie.
Vršíček (poutní kostel Navštívení Panny Marie)
Později prošel kostel ještě novobarokní úpravou. Půdorys kostela má tvar řeckého kříže, kupolovitou střechu a dvouvětvé průčelí. Vybavení kostela pochází převážně z 19.století.

rozhledna Bára na Čertově skalce

rozhledna Bára na Čertově skalce

Rozhledna Bára II. se nachází na Čertově skalce v bývalém lomu Podhůra asi 5 km jižně od města Chrudim.
rozhledna Bára
Podle názvu rozhledny to vypadá, že někde bude stát ještě jedna rozhledna Bára. A ona tu skutečně stála, vypadala téměř stejně a byla předchůdkyní této rozhledny. Pak však přišla větrná bouře a rozhlednu doslova sfoukla.
rozhledna Bára
Světovým unikátem tak byla nejen co do svého neobyčejného vzhledu, ale i co do životnosti, neboť větrná smršť přišla pouhé 4 dny po slavnostním otevření rozhledny. To však stavitele nezlomilo a o rok později v létě 2009 postavili Báru II s vylepšeným zabezpečením a schopnou odolat větru až o síle 200km/hod.
rozhledna Bára
Autorem projektu této pozoruhodné rozhledny byla skupina architektů okolo Martina Rajniše, mimo jiné i autora nové České poštovny na Sněžce. Rozhledna s půdorysem rovnostranného trojúhelníku má tvar trojbokého jehlanu a její celková je necelých 26 m.

kostel sv.Máří Magdalény v Mařenicích

kostel sv.Máří Magdalény v Mařenicích

Novotou vyzařující barokní kostel sv.Máří Magdalény vytváří dominantu obce Mařenice ležící v Lužických horách nedaleko města Cvikov.
kostel sv.Máří Magdalény v Mařenicích
Kostel byl postaven na konci 17.století. Později byl ještě několikrát přestavován.
kostel sv.Máří Magdalény v Mařenicích
První úprava přišla hned záhy a v letech 1714-1720 ji na náklady majitelky zákupského panství vévodkyně Františky Toskánské provedl stavitel italského původu žijící v Litoměřicích, Octavian Broggia.
kostel sv.Máří Magdalény v Mařenicích
Při dalších úpravách byly za kostel přistavěny ambity se zastavením křížové cesty.

Kočičí hrádek, Slatiňany

Kočičí hrádek, Slatiňany

Kdo chce navštívit Kočičí hrádek, musí si zajet do východočeského městečka Slatiňany na Chrudimsko.
Kočičí hrádek, Slatiňany
Výchozím bodem může být zdejší Státní zámek.
Státní zámek Slatiňany
Po zelené značce se projde volně přístupným zámeckým parkem s krásným jezírkem.
zámecký park
Na jeho konci skrz dřevěnou bránu, tkz. klapačkou.

vyhlídková věž Na Chlumu

vyhlídková věž Na Chlumu

Vyhlídková věž Na Chlumu se nachází na jihovýchodním svahu vrchu Hůra, nedaleko města Slatiňany. Z centra Slatiňan k ní vede asi 3 km dlouhá zeleně značená turistická cesta.
vyhlídková věž Na Chlumu
Blíže to je však od restaurace Monako, kde lze zaparkovat, případně se občerstvit a vydat se do lesa po žluté značce.
cestou na vyhlídkovou věž Na Chlumu  cestou na vyhlídkovou věž Na Chlumu - restaurace Monako
Po necelých 200 metrech na rozcestí u venkovní tělocvičny se dát vlevo po zelené.
cestou na vyhlídkovou věž Na Chlumu - venkovní tělocvična
 Asi po 1,5km se přijde k informační tabuli popisující historii vyhlídkové věže, která stojí jen několik desítek metrů za ní.

hrad Veliš

hrad Veliš

Dnes již nepatrné pozůstatky hradu Veliš se nachází na čedičovém vrchu vypínajícím se nad stejnojmennou vsí ležící asi 4 km od Jičína.
hrad Veliš
Postaven byl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století z podnětu tehdejšího krále Václava II. První oficiální zmínky o hradu Veliš jsou z roku 1316, kdy ho Půtovi z Frýdlantu zastavil Jan Lucemburský.
hrad Veliš
Poté se na něm vystřídalo poměrně dost majitelů. Největšího rozkvětu dosáhl ve 2. polovině 16.století za vlastnictví výborného válečníka Viléma Trčky, který hrad přeměnil v mohutnou nedobytnou pevnost. Dokázal odolat v třicetileté válce i nájezdům pověstných švédských vojsk.
hrad Veliš
Po válce v roce 1658 byl hrad na císařský rozkaz raději pobořen, aby se později nemohl případně stát oporou nepřátel. Postupně byl rozebrán a materiál z něho se použil na okolní stavby.