neděle 22. července 2012

Botanická zahrada v Teplicích


Botanická zahrada v Teplicích

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/634

Botanická zahrada v Teplicích se nachází na jihu města v klidné části čtvrti Šanov.
Botanická zahrada v Teplicích
Oficiálně jako samostatný celek byla založena magistrátem města Teplice dne 1. ledna 2002 a stala se tak vůbec první botanickou zahradou Ústeckého Kraje.
Botanická zahrada v Teplicích
Nevznikla však jen tak na nějaké louce, ale na pozemcích, které již téměř 100 let sloužily k zahradnickým účelům. Dokonce tu už botanická zahrada v roce 1975 fungovala, ale byla součástí Technických služeb města, které především zajišťovaly zeleň v městských parcích a jiné tehdy „důležitější“ činnosti.
Botanická zahrada v Teplicích
Teplická botanická zahrada nabízí návštěvníkům prohlídku ve venkovní expozici, která se neustále rozrůstá a vylepšuje.

vyhlídka Mlynářův kámen


vyhlídka Mlynářův kámen

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/628

Mlynářův kámen se nachází na okraji skalnatého srázu nad obcí Dolní Zálezly. Samotný název Mlynářův kámen je lehce zavádějící, neboť se nejedná o kámen jako takový, ale především o vyhlídku s velice atraktivními výhledy do údolí meandrující řeky Labe.
vyhlídka Mlynářův kámen
Asi nejsnadnější přístup je od obce Dubice, respektive Dubičky, kde je možné zaparkovat na velkém parkovišti u Caravan clubu.
Dubičky
Ještě než se vydáme k vyhlídce, jdeme si prohlédnout místní dominantu kostel sv.Barbory. Hned vedle něj je restaurace se zahrádkou, odkud jsou pěkné výhledy na Labe a protilehlý vrch Deblík.
výhled od kostela sv.Barbory
Pak je však nutné se vrátit zpět k parkovišti, odkud vede zeleně značená cesta podél kempu k vyhlídce Mlynářův kámen. Cesta je dobře značena a postupně přejdeme dvě kovové lávky.

středa 18. července 2012

Tiské stěny


Tiské stěny

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/627

Skalních měst je v České republice několik. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří určitě Prachovské skály a sousední Hruboskalsko.
Hruboskalsko

Hruboskalsko

Tiské stěny leží v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Nejsou sice tak známé, což je možná dáno i jejich menší rozlohou, ale v ničem si s těmi věhlasnějšími nezadají.
Tiské stěny

průchody mezi skalními věžemi

Naopak nás osobně uchvátily takovým způsobem, že je řadíme minimálně na úroveň Prachovských skal, možná i výše.
Tiské stěny

pohled z Malých stěn na Velké

Tiské stěny patří k nejstarším turistickým oblastem Labských pískovců a staly se doslova rájem nejen pro turisty, ale i pro horolezce. Kovové kroužky či plechové krabičky s vrcholovými horolezeckými knihami jsou vidět skoro na každém kroku cestou po hřebenech skal.

rozhledna Koráb


rozhledna Koráb

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/622

Vrch Koráb s dalekými výhledy do krajiny přímo předurčoval k postavení nějaké rozhledny. Takto smýšlel v roce 1902 i zakládající se Klub českých turistů, který si jako jeden ze svých cílů předsevzal postavit právě zde na tomto vrchu rozhlednu.
rozhledna Koráb
V té době však neměl na takový projekt peníze a tak si svůj sen splnil až o několik let později. Přesněji 7.srpna 1938, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena pro veřejnost.
výhledy z rozhledny na okolní krajinu
Jednalo se o jednoduchou pětipatrovou dřevěnou stavbu o výšce 21 metrů. K ní byla přistavěna i turistická chata s restaurací. Vrch Koráb se tak stal atraktivním lákadlem pro mnohé turisty, zvláště si ho oblíbili lyžaři. Z důvodu zvýšeného zájmu i poptávce po delších pobytech v této lokalitě, bylo o 2  roky později přistaveno nad restaurací ještě ubytovací patro.
rozhledna Koráb s horskou chatou
V roce 1948 byla rozhledna opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena. Takto rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy musela být kvůli nevyhovujícímu stavu stržena.

hrad Nový Herštejn


hrad Nový Herštejn

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/620

Hradní zřícenina Nového Herštejna patří k nejrozsáhlejším a nejvíce dochovaným zříceninám v západních Čechách. Nachází se na zalesněném kopci nedaleko města Kdyně.
Nový Herštejn
První písemné zmínky z roku 1348 jsou spojovány s pravděpodobným zakladatelem hradu Buškem II. z Velhartic. Více se do dějin zapsal další z majitelů hradu Jan Herštejn z Velhartic, a to především neustálými konflikty se sousedními Bavory a jejich knížetem Albrechtem. Těm se nelíbili neustálé loupežné vyjezdy  Jana do Bavor. Spory nakonec vyústily v roce 1474 Albrechtovým tažením na Nový Herštejn a zajetí Jana Herštejnského.
Nový Herštejn
Ten byl po třech měsících z bavorského vězení propuštěn, vzápětí však dojednané podmínky opět porušil. Proto vojsko knížete Albrechta přitáhlo zpět na Nový Herštejn, opět zajalo Jana a tentokráte hrad pobořilo a vypálilo, aby se stal již neobyvatelným.
Nový Herštejn
Poté snad byl částečně opraven, ale jeho poslední majitel město Domažlice, které ho odkoupilo,  později ho i samo záměrně ještě více pobouralo, aby se nemohlo stát útočištěm nepřátel. V roce 1549 se Nový Herštejn uvádí jako pustý.

úterý 3. července 2012

hradiště Příkopy


hradiště Příkopy

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/619

Příkopy, Starý Rýzmburk nebo také Žižkovy šance, všemi těmito názvy se říká částečně zachovalému unikátnímu opevnění pohraničního slovanského hradiště či hrádku.
hradiště Příkopy
Nachází se v lese nedaleko města Kdyně mezi hrady Rýzmburkem a Novým Herštejnem.
hradiště Příkopy
Žádné písemné zprávy se o tomto místu nezmiňují a tak lze vycházet pouze z archeologických výzkumů. Podle nich mohlo jít o obranné opevnění z 11.století z doby bojů knížete Břetislava I. s německým králem Jindřichem III. a jejich bitvou v roce 1040 u nedalekého Brůdku.
hradiště Příkopy
Našly se zde také keramické úlomky ukazující na existenci raně feudálního sídla z první poloviny 13.století. Výstavba hrádku se spojuje s mocným šlechtickým rodem Drslaviců, kteří po jeho opuštění založili na strategičtějším místě nový hrad Rýzmburk, z kterého mohli lépe dohlížet na hraniční přechod u Všerubského průsmyku.

hrad Jenštejn


hrad Jenštejn

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/618

V sousedství hlavního města Prahy, v malé vísce Jenštejn, se nachází pozůstatky hradu bergfritového typu. Nevelký hrad byl postaven na pískovcové skalce při potoku Choboty a jeho název nese stejné jméno jako název obce, tedy Jenštejn.
hrad Jenštejn
První zmínky o hradu pochází z 30 let 14.století, kdy je spojován s dvorským sudím Jenečem z Janovic, majitelem a pravděpodobně i jeho stavitelem. Jelikož se nacházel pro hrad v netypické rovinaté krajině, byl vybudován jako vodní. Jižní strana hradu byla chráněna rybníkem. Ze zbylých stran pak zajišťoval bezpečnost hluboký skalní příkop, který se napouštěl vodou z okolních rybníků.
hrad Jenštejn
Během existence hradu se na něm vystřídala celá řada majitelů. Od Pavla z Vlašimi, přes Zikmunda Hullera podkomořího krále Václava IV. až po posledního šlechtického držitele hradu zemana Jana Dobřichovského. Erby majitelů hradu jsou vystaveny v jednom z pater věže.
erby majitelů hradu
Nejvýznamnějším majitelem hradu byl ale arcibiskup Jan z Jenštejna, velice vzdělaný muž, s velkým teologickým rozhledem a literárním i hudebním nadáním. V roce 1386 prosadil svátek Navštívení Panny Marie. Zasloužil se i o přestavbu hradu, díky níž se hrad řadí ke slavné skupině hradů královské dvorské huti. Busta Jana z Jenštejna je vystavena v prvním patře bergfritové věže.

Schillerova rozhledna


Schillerova rozhledna

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/617

Schillerova rozhledna vytváří jednu z hlavních dominant obce Kryry ležících na Podbořansku. Stojí na nevelkém vršku, kde kdysi býval hrad Kozíhrady.
Schillerova rozhledna
Tento vršek nazývali místní obyvatelé Kostelním vrchem, zřejmě podle kostela, stojícího na úpatí vrchu.
kostel pod Schillerovou rozhlednou
Kolem kostela vede i cesta na rozhlednu. Zvenčí vypadá ještě celkem zachovale, ale při pohledu skrz okna je vidět, v jak žalostném stavu se nachází. Na rekonstrukci zřejmě nejsou peníze.
kostel pod Schillerovou rozhlednou
Oni totiž dlouhá léta nebyly finance ani na údržbu Schillerovy rozhledny. Ta byla postavena v letech 1905 – 1906 při příležitosti 100.výročí slavného německého básníka, spisovatele, dramatika a překladatele Friedricha Schillera, po kterém byla rozhledna i pojmenována.