neděle 26. srpna 2012

Rosenauerova kaple


Rosenauerova kaple

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/653

Romantická kaplička stojí uprostřed šumavských lesů nedaleko horské vesničky Jelení.
Rosenauerova kaple
Nejsnadněji se k ní dostaneme od parkoviště v Jelení, kde začíná i naučná stezka Schwarzenberský plavební kanál (více o něm na hhttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/649).
Schwarzenberský plavební kanál
Vydáme se touto naučnou stezkou podél plavebního kanálu, s kterým má kaple hodně společného. Rosenauerova kaple je totiž pojmenovaná právě po projektantu a staviteli tohoto kanálu Josefu Rosenauerovi.
podél Schwarzenberského kanálu

Josef Rosenauer se narodil roku 1735 v Chvalšinách jako nemanželské dítě, s čímž měl později trochu problémy při služebním povýšením. Ve 13 letech se začal učit u lesníka Petra Lanbachera, který měl v Červeném Dvoře na starosti bažantnici. Již během učení prokazoval Rosenauer mimořádné nadání a postupem času se propracoval na pozici lesního adjunkta do schwarzenberského lesního úřadu v Českém Krumlově. Jelikož byl velmi schopný, vystudoval na knížecí náklady inženýrskou akademii ve Vídni s výborným prospěchem. Následně získal titul schwarzenberského knížecího lesního inženýra a v roce 1774 se stal také zemským měřičem. Vše korunoval vyprojektováním a postavením Schwarzenberského a později ještě Vchynicko-tetovského plavebního kanálu na splavování dřeva. Zemřel ve věku 69 let. O jeho ženu a osm dětí se z úcty k velkému staviteli postaral sám kníže Johann Schwarzenberg.

Šemnická skála


Šemnická skála

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/652

Asi 7km východně od Karlových Varů v CHKO Slavkovský les se vypíná nad obcí Dubice výrazná krajinná dominanta, Šemnická skála. Ne vždy se tak ale jmenovala. Tento název se ujal až během 19.století.
Šemnická skála
Původně se jí říkalo Panenský skok a na jejím vrcholu stával kříž. Název Panenský skok i kříž připomínala dávná pověst o zachráněné mladé dívce, která sem uprchla před krutým pánem z nedaleké Andělské hory, aby si ho nemusela vzít za muže. Při útěku po vrcholku skály stačila dívka uskočit a schovat se pod skalní výběžek. Rozlícený pán jedoucí na koni už nestačil zastavit a zřítil se i s koněm do stometrové propasti.
Šemnická skála
Později se skále také říkalo Heřmanův kámen, podle majitele zdejšího panství Heřmana Černína.
Šemnická skála
Šemnická skála byla dříve velice oblíbeným výletním místem. Na jejím úpatí, v místě dnešního odpočívadla pro turisty, stávala dříve restaurace. Dnes je zde pouze studánka, která byla tehdy pro restauraci zdrojem pitné vody.

hrad Doubravka


hrad Doubravka

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/651

Na jihovýchodním okraji Teplic, asi kilometr od centra města, se nachází nepřehlédnutelná a nad okolím dominující Doubravská hora. Její plochý vrchol a daleké výhledy do krajiny přímo předurčovaly k jejímu osídlení.
hrad Doubravka
V roce 1483 dokončil stavbu hradu na Doubravské hoře Jan Ilburk, vnuk známého husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Nebyla to však první stavba na této hoře, neboť před ní už tam nějaké opevnění stálo.
hrad Doubravka
Jeho syn Volf z Vřesovic ještě stačil založit pod hradem oboru, ale později, hlavně kvůli finančním potížím jejich rod o hrad přišel.
hrad Doubravka
Pak se na něm vystřídalo několik majitelů a až pánové Vchynských začali hrad přestavovat a budovat z něj pevnost. Základem byly mohutné vnější hradby. Vnitřní opevnění vybavili okrouhlými věžemi s mohutnými bastiony zajišťujícími dělostřeleckou obranu hradu.

pátek 17. srpna 2012

naučná stezka Kladská


naučná stezka Kladská

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/650

Naučná stezka Kladská se nachází v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les u osady Kladská, asi 7km severozápadně od Mariánských Lázní. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1977 a patří vůbec k nejstarším naučným stezkám na území České republiky.
Naučná stezka Kladská
Trasa stezky měří 1,6km. Prochází po okraji nejcennějších částí národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a bezzásahovým územím Tajga.
Naučná stezka Kladská
Tato naučná stezka patří k nejatraktivnějším místům Slavkovského lesa, o čemž svědčí i její celoroční návštěvnost. Zaparkovat se dá na bezplatném parkovišti v osadě Kladská, kde okružní stezka začíná i končí.
parkoviště v osadě Kladská
Na začátek NS Kladská, který je asi 150m od parkoviště, jdeme kolem stylového loveckého zámečku švýcarského horského stylu.

Schwarzenberský plavební kanál


Schwarzenberský plavební kanál

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/649

Schwarzenberský pavební kanál je unikátní technické dílo nacházející se na území české a rakouské části Šumavy. Kanál navrhl lesní inženýr schwarzenberského panství Josef Rosenauer. Na projektu pracoval od roku 1775 do roku 1779. Jeho hlavním cílem bylo propojení povodí Vltavy a Dunaje a umožnit tak dopravu palivového dřeva, které bylo v té době hlavním energetickým zdrojem, co nejrychleji a nejlevněji až do Vídně.
Schwarzenberský plavební kanál
Schwarzenberský kanál se stavěl ve dvou etapách. První etapa probíhala v letech 1789-1793, při níž vznikl 39,9km dlouhý umělý kanál. Rosenauer dokonale využil všech přírodních zdrojů vody pospojováním stékajících potoků z šumavských svahů do koryta kanálu o průměrné šířce 2m a hloubce 1m. Kanál prakticky kopíroval vrstevnici s průměrným spádem 2,5mm na metr délky.
Schwarzenberský plavební kanál
Druhá etapa výstavby tkz. „Nového kanálu“proběhla až o 17let později, v letech 1821-1822, ale již bez Josefa Rosenauera, který v roce 1804 zemřel.
Schwarzenberský plavební kanál
Schwarzenberský plavební kanál začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí a pokračuje přes Jelení a Zvonkovou na území Rakouska. Bližší seznámení s touto technickou památkou poskytuje naučná stezka, na které se v sezóně v určitých termínech názorně ukazuje, jak probíhalo tehdejší splavování dřeva.

pomník Přemysla Oráče


pomník Přemysla Oráče

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/648

Asi 7km od Ústí nad Labem, v údolí řeky Bíliny, se nachází ves Stadice, údajné rodiště Přemysla Oráče. Podle legendy, která je známá v několika uměleckých provedeních, byl Přemysl Oráč zakladatelem českého knížecího a později královského rodu Přemyslovců.
obec Stadice
Zdejší tři slovanská pohřebiště napovídají, že v těchto místech již v 9.století opravdu nějaká obec stála. Archeologové dokonce určili i pravděpodobné místo, kde se nacházel statek Přemysla Oráče. Na jeho místě dnes stojí dům č.24.
místo, kde se nacházel statek Přemysla Oráče
Z přední strany je na něm umístěna černá pamětní deska připomínající Přemyslův statek.
pamětní deska připomínající Přemyslův statek
Starobylou pověst připomíná ve Stadicích i Královský pramen. K němu se dojde po červeně značené cestě vedoucí přes klenbový most a dále podél toku řeky Bíliny.

NPP Upolínová louka pod Křížky


NPP Upolínová louka pod Křížky

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/647

Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky se nachází v západních Čechách na území CHKO Slavkovský les při silnici Prameny-Nová ves.
NPP Upolínová louka pod Křížky
Právě tato silnice ji odděluje od další národní přírodní památky Křížky (více na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/641).
NPP Křížky
Upolínová louka je typickým komplexem mokřadních lučních společenstev. Jde o podmáčené a rašelinové louky s chráněnými druhy rostlin a živočichů.
NPP Upolínová louka pod Křížky
V roce 1990 bylo zdejší území o rozloze 18ha vyhlášeno za národní přírodní památku. Je zpřístupněná po povalovém chodníku zakončeném malou terasovitou vyhlídkou s posezením.
NPP Upolínová louka pod Křížky
Na začátku chodníku je informační tabule, kde se lze dočíst o této přírodní památce a dalších podobných místech v okolí. Na obrázcích jsou zobrazeny některé zde rostoucí chráněné rostliny v čele se žlutými upolíny.

Prášilské jezero


Prášilské jezero

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/646

K nádherné šumavské krajině patří již neodmyslitelně její ledovcová jezera. Jedno z nejkrásnějších se jmenuje Prášilské jezero a leží na severovýchodním úbočí Polední hory.
Prášilské jezero na Šumavě
K jezeru je možné se vydat dvěma cestami od malebné horské vesničky Prášily.
Prášily
Nejlépe je ale zaparkovat na velkém bezplatném parkovišti Slunečná (Poledník) jen kousek od Prášil. Odtud se lze vydat k jezeru cestou po červené (4,5km) nebo po žluté (3,8km), která zároveň slouží i pro cyklisty.
parkoviště Slunečná u Prášil
My jsme vybrali druhou variantu, která je zároveň i přímou cestou na známou rozhlednu Poledník. Cesta je poměrně široká, štěrková a i pro cyklisty velice příjemná. Vede však územím bývalé střelnice, takže je potřeba jít jen po vyznačené cestě. Na což nás ostatně každou chvíli upozorňuje cedule s nápisem Nevybuchlá munice.

Sochařský pohádkový ráj


Sochařský pohádkový ráj

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/645

Do klidného přírodního prostředí Zádubské výšiny, vzhlížející z výšky na lázeňské město Mariánské Lázně, jezdí lidé především do parku Boheminium za unikátními modely stavebních a technických památek ČR (více na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/643).
park Boheminium
Přitom hned v bezprostředním sousedství, v parku před hotelem Krakonoš, se nachází trošku skrytý sochařský pohádkový ráj.
Sochařský pohádkový ráj (Mariánské Lázně)
Jeho duchovní otcem je ředitel hotelu Krakonoš Jiří Richter. Od roku 2005 se v jeho hotelu konají pod vedením akademického sochaře a profesora Michala Moravce pravidelná sochařská sympozia, kterých se účastní studenti Střední průmyslové školy kamenické a sochařské z Hořic.
Sochařský pohádkový ráj (Mariánské Lázně)
A právě díky těmto studentům a jejich umění se každoročně sochařský pohádkový ráj rozrůstá o další exponáty.
Sochařský pohádkový ráj (Mariánské Lázně)
Na krátce střiženém trávníku je tak možno vidět například postavy z české pohádky o Plaváčkovi, ztvárněné v postavách krále a královny, třech sudiček a Plaváčka.
Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/645

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/                                                   

pátek 10. srpna 2012

Farská kyselka (Farský pramen)


Farská kyselka (Farský pramen)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/644

Farskou kyselkou se nazývá místo v CHKO Slavkovský les, kde vyvěrá pramen jedné z nejchutnějších kyselek v dané oblasti.
Farská kyselka (Farský pramen)
Do této lokality lze přijít asi 7 kilometrovou procházkou z Mariánských Lázní. Kratší cesta, necelé 2km, vede od lesního parkoviště u národní přírodní památky Smraďoch. K němu se přijede po silnici od obce Prameny.
parkoviště u národní přírodní památky Smraďoch
 Cesta k Farskému prameni vede z parkoviště stejným směrem jako k unikátním rašelinovým jezírkům, a tak většina návštěvníků navštíví nejdříve právě tyto jezírka. I my jsme je navštívili (více na  http://www.fototuristika.cz/tips/detail/637 ).
národní přírodní památka Smraďoch
Po prohlídce nádherně bublajících jezírek s lehkým závanem sirovodíku pokračujeme malebnou krajinou Slavkovského lesa po žluté značce. Odtud je to k Farské kyselce asi 1km.
cestou k Farské kyselce
Cestou na lesní mýtině projdeme kolem krásně zbarvených chráněných náprstníků.

park Boheminium


park Boheminium

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/643

Park Boheminium se nachází na východní straně Mariánských Lázní na okraji Zádubské výšiny u hotelu Krakonoš. Přijít se dá k parku příjemnou procházkou z centra Mariánských Lázní, kterou si lze v závěrečné části zpestřit použitím kabinkové lanovky. Motoristé mohou přijet až přímo k areálu parku.
park Boheminium (Mariánské Lázně)
Park Boheminium je naučně poznávací okruh s dokonalými modely stavebních a technických památek ČR v krajinném parku Mariánských Lázní, jak je doslova napsáno na vstupence do tohoto u nás ojedinělého areálu.
park Boheminium (Mariánské Lázně)
Stačí projít jen pár cestiček a zjistíte, že se zde prolíná česká historie od dob Velké Moravy až po současnost.
park Boheminium (Mariánské Lázně)

model poutního chrámu sv.Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou

I proto jsou v rámci výuky vlastivědy či dějepisu častými návštěvníky parku základní a střední školy z celé republiky.

neděle 5. srpna 2012

NPP Křížky (U Tří křížů)


NPP Křížky (U Tří křížů)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/641

Křížky nebo také U Tří křížů je národní přírodní památka vyhlášena v roce 1962. Nachází se nedaleko obce Prameny u Mariánských Lázní a charakterizují ji 3 kříže umístěné na vrcholku skalnatého pahorku. Stojí tam již od roku 1859 a podle pověsti jsou poděkováním za uzdravení tří bratří z vážné nemoci.
NPP Křížky (U Tří křížů)
Kříže stojí vedle sebe na kamenných podstavcích, na kterých byl německy psaný text. K přečtení je už pouze text na pravém z nich.
NPP Křížky (U Tří křížů)
Hned vedle křížů je deska z leštěného hadce s vyznačenými směry a vzdálenostmi k vrchu Vladař, Krásenské rozhledně, Klínovci a ještě dalších sedmi cílů.  
NPP Křížky (U Tří křížů)
Národní přírodní památkou ale nebylo toto místo vyhlášeno kvůli zde stojícím třem křížům nebo desce z leštěného hadce, ale zejména kvůli výskytu vzácných a ojedinělých druhů rostlin. Tato lokalita totiž spadá do oblasti hadcového území, vůbec největšího v Čechách, do něhož ještě patří další přírodní památky a rezervace Slavkovského lesa.

rozhledna Děčínský Sněžník


rozhledna Děčínský Sněžník

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/640

Rozhledna se nachází v nádherné oblasti Labských pískovců na nejvyšší stolové hoře u nás, Děčínském Sněžníku. Patří vůbec k nejstarším rozhlednám na území ČR. Byla postavena v roce 1864, ale původně za úplně jiným účelem.
rozhledna Děčínský Sněžník
V polovině 19.století znamenala stolová hora Děčínského Sněžníku významný bod v krajině, čehož chtěly využít tehdejší tři evropské státy – Rakousko, Sasko a Prusko. Proto v roce 1862 požádal vídeňský kartografický úřad majitele děčínského panství, hraběte Františka Thuna, jestli by na vrcholu Sněžníku nezřídil triangulační bod pro zeměměřičské účely. To znamenalo vykácet celý vrchol nebo tam postavit dřevěnou vyměřovací věž.
rozhledna Děčínský Sněžník - výhled
Hrabě to však vyřešil jinak. Od drážďanského architekta Hänela si nechal navrhnout a posléze i postavit kamennou věž, která splňovala nejen základní kritéria vyměřovací věže, ale současně šlo i o estetické dílo v duchu tehdejšího alžbětinského stylu ukončené vyhlídkovým ochozem.
rozhledna Děčínský Sněžník
Svou funkci plnila věž velice krátce, a to do roku 1866, kdy vypukla prusko-rakouská válka. Bez zájmu ovšem nezůstala. Výborná poloha věže s nádhernými výhledy do krajiny lákala čím dál více návštěvníků. A tak jim pracovník starající se o tuto stavbu za mírný poplatek umožňoval výstup na vyhlídkový ochoz.

Mlýnská kolonáda (Karlovy Vary)


Mlýnská kolonáda (Karlovy Vary)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/639

Světoznámé lázeňské město Karlovy Vary je proslulé nejen svou becherovkou a lázeňskými oplatkami, ale i nádhernými kolonádami s léčivými prameny.
Mlýnská kolonáda (Karlovy Vary)
Už brzy ráno se to u jednotlivých pramenů hemží návštěvníky s typickými porcelánovými pohárky.
Mlýnská kolonáda (Karlovy Vary)
Pokud u nich chvilku postojíte, tak především starší generace se rozpomene na školní léta a hodiny povinného ruského jazyka, který slyší od drtivé většiny návštěvníků. To, že jsou na některých obchodech i ruské názvy, je už na jiné povídání…
Mlýnská kolonáda (Karlovy Vary)
Největší a nejimpozantnější kolonádou v Karlových Varech je kolonáda Mlýnská. Její délka je 132m a pod svou střechou ukrývá 124 korintských sloupů.

Přírodní rezervace Smraďoch


Přírodní rezervace Smraďoch

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/637

V nádherné lokalitě CHKO Slavkovský les se nachází něco přes 20 větších či menších přírodních rezervací a přírodních památek. Jednou z nich je unikátní rašeliniště Smraďoch ležící uprostřed smrkového lesa jen 5 km od Mariánských Lázní.
Přírodní rezervace Smraďoch
Přírodní rezervace zde byla vyhlášena v roce 1968 a zabírala plochu 8 ha. V roce 2007 se rozšířila na 12ha.
Přírodní rezervace Smraďoch
Nacházejí se zde tkz. mofety, což jsou vývěry sirouhličitých plynů, někdy také nazývané bahenní sopky. Jedná se o pozůstatek sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor. V této oblasti tektonického zlomu, dochází k již výše zmiňovaným výronům oxidu uhličitého a sirovodíku, které značně zapáchají. Právě proto dostalo toto místo název Smraďoch.
Přírodní rezervace Smraďoch
Výskyt mofet je ve Střední Evropě velmi vzácný. V tomto jedinečném biotopu roste celá řada chráněných chráněných rostlin jako je masožravka rosnatka okrouhlolistá, tučnice obecná a klikva bahenní.




hrad Šumburk (Šumná)


hrad Šumburk (Šumná)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/636

Krásná zřícenina kdysi mohutného hradu Šumburk se nachází na vrcholku Klášterské hory nedaleko Klášterce nad Ohří. Původně byl nazýván jako Nový Šumburk, a to podle rodového sídla na území dnešního Německa.
hrad Šumburk od silnice na Kláštereckou Jeseň
Jedná se o novodobější hrad postavený někdy ke konci husitských válek Vilémem ze Šumburku. Poprvé je zmiňován v roce 1435, ale již v roce 1449 ho kupuje Vilém z Illburku.
hrad Šumburk (Šumná)
Hrad spíše připomínal vojenskou pevnost, byl strohý, bez nějakých detailů, neměl moc obytných místností a hlavní důraz kladl především na bezpečnost. To vše vyplývalo z nabytých zkušeností z právě probíhajících husitských válek.
hrad Šumburk (Šumná)
Dokazuje to ostatně důmyslně postavená vstupní brána, kdy se od ní postranní hradby nálevkovitě rozšiřovaly na obě strany. Tím vznikl před branou dostatečně úzký prostor, aby se do něj nedostal větší počet nepřátel, kteří ještě mohli být ostřelováni křižně z obou stran hradeb.

hrad Šumburk (Šumná)