pátek 29. března 2013

chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech


chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice se nachází v Praze na Žižkově na Olšanském hřbitově. Stojí hned naproti vchodu z ulice Jana Želivského, uprostřed tkz. ruského hřbitova.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Tento ruský pravoslavný kostelík byl postaven v letech 1924-1925 ve staroruském slohu podle návrhu architekta Vladimíra Brandta. Vzorem mu byl novgorodský chrám Spasa Něredicy.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Finance na stavbu se získaly ze sbírky pravoslavné komunity žijící na území tehdejšího Československa. Velkou zásluhu na tom měla žena českého politika a rusofila Karla Kramáře Naděžda za podpory dalšího českého politika Antonína Švehly.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice představuje unikátní památku ruské architektury a malířství.

Matyášova brána, Pražský hrad


Matyášova brána, Pražský hrad

Matyášova brána se nachází na Pražském hradě a je vstupní branou z I. na II. nádvoří ze západní strany od Hradčanského náměstí.
Matyášova brána, Pražský hrad
Kdy přesně vznikla, se neví. Předpokládá se, že ji nechal postavit již císař Rudolf II. jako samostatně stojící triumfální antický oblouk, jímž se vcházelo do sídla králů.
Matyášova brána, Pražský hrad
Dokončena byla v roce 1614 za vlády Matyáše II. a její stavba se všeobecně přisuzuje architektu Giovanni Mariu Filippimu.
Matyášova brána, Pražský hrad
Nápis ve štítu brány nese latinský text. V překladu znamená „Pan Matyáš zvolený římský císař vždy vznešený uherský český král atd. postavil r.1614“. Pod ním je vyobrazen Matyášův císařský znak.

vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého


vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého

Vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého se nachází v Kanovnické ulici jen kousek od Hradčanského náměstí a Pražského hradu.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Nechaly ho tam postavit sestry řádu sv.Voršily, které na Hradčanech pobývaly od počátku 18. století. Nejdříve si tu vystavěly vlastní klášter a v roce 1713 ještě zažádaly o pozemek patřící císařskému špitálu na stavbu svého kostela.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Ten jim byl přidělen v roce 1719 a o rok později se již začalo stavět pod vedením významného architekta Kryštofa Dientzenhofera. V roce 1722 však Kryštof Dientzenhofer zemřel a stavbu kostela tak dokončil jeho syn Kilián Ignác, pro nějž to byla tehdy první velká stavba tohoto typu.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Kostel byl vysvěcen 21.srpna 1729 a jeho patronem se stal sv.Jan Nepomucký.

pátek 22. března 2013

Arcibiskupský palác, Hradčany


Arcibiskupský palác, Hradčany

Bíle zářící třípatrový Arcibiskupský palác patří k nejvýznamnějším pozdně barokním stavbám v Praze. Nachází se na Hradčanském náměstí, hned vedle hlavní brány Pražského hradu.
Arcibiskupský palác, Hradčany
Toto honosné sídlo, kdysi patřící Floriánu Griespeku z Griespachu, daroval 5. října 1561 na základě věnovací listiny císař Ferdinand I., prvnímu pohusitskému pražskému arcibiskupu Antonínu Brusovi z Mohelnice a jeho nástupcům.
Arcibiskupský palác, Hradčany
V té době však budova vypadala zcela jinak. V roce 1420 ji totiž značně poškodil rozvášněný dav husitů a nový palác se tak stavěl na pozůstatcích původní gotické budovy.
Arcibiskupský palác, Hradčany
Palác prošel během své existence mnoha malými i většími přestavbami. Největší zásluhu na dnešní podobě Arcibiskupského paláce má významný architekt z Říma Jean Baptista Matheye, který sídlo rozšířil a vtiskl mu barokní podobu.

Svatováclavská vinice


Svatováclavská vinice

Navštívíte-li Pražský hrad, nezapomeňte se zajít podívat také do areálu Svatováclavské vinice. Nachází se na úzkém ostrohu mezi ulicí Na Opyši a Starými zámeckými schody ve východní části Pražského hradu.
Svatováclavská vinice
Areál vinice má dva vchody. Dolní je na začátku Starých zámeckých schodů a lze ho využít při příchodu z Klárova od stanice metra Malostranská.
Svatováclavská vinice
Horní vchod je na konci schodů, hned u dolní brány Pražského hradu.
Svatováclavská vinice
Naproti němu, v místě pod Daliborkou, kde bývalo popraviště pro šlechtice, stojí socha sv.Barbory, patronky popravených.

Malostranský hřbitov


Malostranský hřbitov

I když je název Malostranský hřbitov odvozen od pražské čtvrti Malá Strana, přeci jenom se nachází kousek stranou centra. Rozkládá se na rozhraní Smíchova a Košíř, obklopen dvěma poměrně rušnými silnicemi, Plzeňskou a Duškovou.
Malostranský hřbitov
I proto o něm asi mnozí Pražané ani nevědí, ačkoliv patří k velice zajímavým místům ukrývající vzácnou galerii plastik z 19.století a mnoho hrobů významných českých osobností.
Malostranský hřbitov
Byl založen v roce 1680 při morové epidemii, při níž tehdy v Praze zemřelo kolem dvanácti tisíc obyvatel.
Malostranský hřbitov
Na jeho rozlehlém pozemku byla postavena v roce 1703 kaple sv.Rocha, v roce 1715 kaple Nejsvětější Trojice a v období let 1831-1837 i kostel Nejsvětější Trojice.

kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech


kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech

Kostel Panny Marie Andělské je součástí kapucínského kláštera nacházejícího se v Praze na Hradčanech, v severní části Loretánského náměstí.
kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech
Jde o vůbec nejstarší kapucínský klášter v Čechách. Založil ho v roce 1600 generál řádu Vavřinec z Brindisi na pozemcích zahrady Lobkoviců, které zakoupil a daroval kapucínům pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Lipé a Dubé.
kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech
V areálu kláštera stojí velice prostý jednolodní kostel Panny Marie Andělské. Po stranách lodi má umístěné čtvercové kaple. Kostel nemá věž, jen malou sanktusovou věžičku se zvonem z roku 1714 z dílny zvonaře Mikoláše Löva, s nímž se vždy zvonilo při mších.
kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech
V roce 1602 byl kostel zasvěcený Panně Marii Andělské. Zajímavostí jsou zabudované dělové koule v průčelí kostela, jako památka na ostřelování kláštera pruským dělostřelectvem v roce 1757.

pátek 15. března 2013

morový sloup Nejsvětější Trojice, Praha


morový sloup Nejsvětější Trojice, Praha

Morové sloupy Nejsvětější Trojice se stavěly jako výraz díků za odeznění morové epidemie, která řádila především ve středověku a postihla mnohá česká města.
morový sloup Nejsvětější Trojice, Praha
Takové sloupy stojí například v Teplicích, Duchcově, Bruntálu nebo v Olomouci. Ten je navíc od roku 1995 národní kulturní památkou a od roku 2000 je zařazen na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/304).
morový sloup Nejsvětější Trojice, Olomouc
sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci 

Nejinak tomu bylo i v Praze. Dva roky po strašné epidemii nechali malostranští radní v horní části Malostranského náměstí nad kostelem sv.Mikuláše vztyčit v roce 1715 velkolepý sloup.
morový sloup Nejsvětější Trojice, Praha
Vytvořil ho kameník Franz Wolfgan Herstorf podle návrhu významného barokního architekta Giovanni Battisty Alliprandiho.

Franz Kafka Museum


Franz Kafka Museum

Muzeum Franze Kafky se nachází v malebné části Prahy na Malé Straně, v areálu Hergetovy cihelny.
Franz Kafka Museum
Založení muzea předcházela světová premiéra výstavy o Franzi Kafkovi v roce 1999 ve španělské Barceloně. Poté proběhla v letech 2002-2003 její repríza v prostorách Židovského muzea v New Yorku a od roku 2005 je možné shlédnout stálou expozici výstavy s názvem „Město K.Franz Kafka a Praha“ i v jeho rodišti.
Franz Kafka Museum
Franz Kafka se narodil v Praze roku 1883. Vystudoval práva na pražské německé univerzitě. Svými díly se řadí k nejvýznamnějším prozaikům světové literatury dvacátého století. Přesto při psaní vykonával běžné povolání úředníka pojišťovny.
Franz Kafka Museum
Posledních 7 let svého poměrně krátkého života zápasil s nemocí, které v roce 1924 v rakouském sanatoriu Kierling podlehl.

Betlémská kaple na Žižkově


Betlémská kaple na Žižkově

Řekne-li se Betlémská kaple, většině Pražanů se vybaví ta na Betlémském náměstí, ve kterém kázal ve 14.století mistr Jan Hus (více o ní na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/395).
Betlémská kaple na Betlémském náměstí
Betlémská kaple na Betlémském náměstí
Je tu ale ještě jedna Betlémská kaple, tentokráte na Žižkově.
Betlémská kaple na Žižkově
Betlémská kaple na Žižkově

Je tajemně ukrytá ve vnitrobloku činžovních domů v Prokopově ulici a i proto je řadě lidí neznámá. A to se jedná o jednu z nejvýznamnějších kubistických památek v Praze.
Betlémská kaple na Žižkově
V roce 1911 hledal místní sbor Českobratrské církve evangelické místo pro novou modlitebnu. Dlouho nemohl najít vhodné místo, až nakonec koupil činžovní dům s prostorným dvorem, na kterém chtěl vystavět svoji kapli. I přes nelibost některých nájemníků svůj záměr prosadil a v roce 1913 započala firma Matěje Blechy stavbu.

pomník Karla IV. v Praze


pomník Karla IV. v Praze

Pomník Karla IV. se nachází na Křížovnickém náměstí před kostelem sv. Františka z Assisi, jen pár desítek metrů od Karlova mostu. Jak symbolické..
pomník Karla IV. v Praze
Navíc stojí u Královské cesty (více o ní na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/430) a jsou od něj nádherné výhledy na Vltavu a panorama Pražského hradu.
pomník Karla IV.
Původně měl však stát jinde. Jednou z variant bylo umístění na volné prostranství koňského trhu (nynější Václavské náměstí) nebo dobytčího trhu (nynější Karlovo náměstí).
pomník Karla IV. v Praze
Tomu odpovídalo i několik návrhů pomníků v podobě jezdecké sochy. Nakonec vyhrál návrh drážďanského sochaře sochaře A.Hähnela, který pak odlil norimberský slévač Jacob Daniel Burgschmiet. Litinový podstavec k soše dodala Larchhammerova huť ze Saska.

pátek 8. března 2013

dům U dvou slunců


dům U dvou slunců

U tří housliček, U červeného beránka, U dvou slunců, a tak bychom mohli pokračovat. To všechno jsou domovní znamení, která se na domech začala objevovat už ve 14.století (více o nich nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/403).
domovní znamení v Nerudově ulici  domovní znamení v Nerudově ulici
Nejvíce se jich ještě dnes vyskytuje v nejznámější pražské Nerudově ulici.
Nerudova ulice
Podle domovních znamení se často nazývaly samotné domy a stejně tomu bylo u domu U dvou slunců.
dům U dvou slunců
Ten vznikl spojením dvou starších renesančních domů. Koncem 17.století získal raně barokní průčelí s volutovými štíty. Dodnes se zachoval renesanční portál a nad ním původní domovní znamení s dvojicí zlatých sluncí v kartuši.

osada Buďánka


osada Buďánka

Buďánka je bývalá dělnická osada nacházející se v úpatí kopce při rušné Plzeňské ulici na rozhraní pražského Smíchova a Košíř.
osada Buďánka
Vznikla v první polovině 19. století, kdy ji v místě zdejší vinice s viničním domem Buďánka postupně vybudovali chudí dělníci z nedalekého pískovcového lomu.
osada Buďánka
Osadu tvořilo asi 24 domků. Měla dvě uličky, horní a dolní, které byly pouze pro pěší a vzájemně propojené úzkými schodišti. Každý domek měl malou zahrádku a chovala se zde také zvířata.
osada Buďánka
Postupem času přibývalo i různých přístřešků, neboť tu nacházeli bydlení i mnozí dělníci z břevnovské cihelny, ze smíchovských továren, drobní řemeslníci i místní galerka. V osadě tak žilo údajně až 300 lidí.

kostel sv. Apolináře v Praze


kostel sv. Apolináře v Praze

Gotický kostel sv.Apolináře se nachází na Novém Městě v Praze 2 a vytváří výraznou dominantu vrchu Větrov.
kostel sv. Apolináře v Praze
Kostel i s přilehlou klášterní budovou založil císař Karel IV. Po dohodě s pardubickým arcibiskupem Arnoštem do něj nechal přenést kolegiátní kapitulu ze Sadské, která v roce 1503 splynula s kapitulou svatovítskou.
kostel sv. Apolináře v Praze
Kostel přežil bez úhony bouřlivé husitské období, kdy sloužil podobojí až do konce 15.století. Částečně ho jen poškodilo pruské vojsko v roce 1757, ale jinak se celkem úspěšně vyhýbal všem katastrofám.
kostel sv. Apolináře v Praze
Přestál i josefínské reformy, kdy byla většina sakrálních staveb zrušena. Naopak do něj bylo převezeno vzácné vybavení z okolních kostelů, hlavně z nedalekého kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého, včetně jeho oltáře (více o něm nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/781).

Müllerova vila (Loosova vila)


Müllerova vila (Loosova vila)

Říká se jí Müllerova vila podle majitele nebo také Loosova vila podle jejího stavitele. Nachází se v luxusní čtvrti na pražském „Beverly Hills“ ve Střešovicích na Ořechovce.
Müllerova vila (Loosova vila)
V letech 1928-1930 si ji nechal postavit ing. František Müller, movitý spolumajitel stavební firmy Kapsa-Müller, když se měl se svojí rodinou stěhovat z Plzně do Prahy.
Müllerova vila (Loosova vila)
S představou o jedinečném rodinném sídle, svěřil tento úkol uznávanému modernímu architektovi Adolfu Loosovi.  Ten ještě ve spolupráci s Karlem Lhotou nezklamal…
Müllerova vila (Loosova vila)
Zvenčí sice vypadá vila velice stroze a funkcionalisticky, na což Adolf Loos jako nepřítel různých ornamentů a zdobících prvků odpovídal, že dům stavěl pro obyvatele domu a nikoliv pro kolemjdoucí.

sobota 2. března 2013

Kalvárie v Motole


Kalvárie v Motole

Kalvárie v Motole se nachází u Motolského krematoria v blízkosti sídliště Řepy. Přírodní památkou bylo toto území, o rozloze 3,71ha, vyhlášeno v roce 1982.
Kalvárie v Motole
Tvoří ji dvě dominantní výšiny tvořené prvohorními horninami, které byly od sebe navzájem odděleny na severní a jižní část rušnou čtyřproudou komunikací s tramvajovým pásem uprostřed.
Kalvárie v Motole
V severní části území byl v 70 letech zřízen lesopark, který dnes využívají především obyvatelé přilehlého řepského sídliště.
Kalvárie v Motole
Jižní část je převážně pokryta lesem a je součástí přírodního parku Košíře-Motol.

vodní elektrárna Štvanice


vodní elektrárna Štvanice

Ostrov Štvanice ležící mezi Těšnovem a Holešovicemi patří k těm větším pražským ostrovům na Vltavě (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/497).
vodní elektrárna Štvanice
Vede přes něj Negrelliho viadukt (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/712) i Hlávkův most (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/760) a nachází se tam také známý tenisový areál Štvanice.
tenisový areál Štvanice
Donedávna tu stával i historický a slavný zimní stadion, na kterém v roce 1947 vybojovali naši hokejisté titul mistrů světa. Po ničivých povodních v roce 2002 však musel být stržen.
zde stával zimní stadion Štvanice
Jen kousek od něj, v samé špičce ostrova, stála vodní elektrárna Štvanice, která dodnes patří k ozdobám ostrova.
vodní elektrárna Štvanice