neděle 30. září 2012

Dendrologická zahrada v Průhonicích


Dendrologická zahrada v Průhonicích

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/676

Dendrologická zahrada se nachází v Průhonicích, na začátku obchodní zóny Čestlice.
Dendrologická zahrada v Průhonicích
Zahrada byla založena v roce 1974 a nepřímo navazuje na předešlé dendrologické společnosti. První taková společnost byla založena už za Rakouska-Uherska ve Vídni roku 1908 a jejím spoluzakladatelem nebyl nikdo jiný, než tvůrce světově proslulého Průhonického parku hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, tehdejší majitel zámku a panství Průhonice.
Průhonický park
Hlavním posláním společnosti byla podpora a rozvoj dendrologie, zvláště okrasného sadovnictví, parků, zahrad a rozšiřování, pěstování a šlechtění dřevin a trvalek.
Dendrologická zahrada v Průhonicích
Společnost byla velice aktivní, od pořádání přednášek, publikování, provozování odborné knihovny, až po výlety a studijní expedice. Její činnost byla ukončena rozpadem Rakouska-Uherska.

Expozice horniny Českého krasu


Expozice horniny Českého krasu

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/674

Expozice horniny Českého krasu se nachází ve volné přírodě v oblasti Solvayových lomů na Berounsku.
Expozice horniny  Českého krasu
Jedná se o malé muzeum s velkými vzorky hornin, které se těžily nebo ještě těží v lomech ve Středních Čechách.
Expozice horniny  Českého krasu
Informace o horninách a této krajině lze načerpat ze dvou zdejších naučných panelů, které seznamují s geologickým, stratigrafickým a paleontologickým vývojem této unikátní oblasti.
Expozice horniny  Českého krasu
Popisují paleontologickou rekonstrukci okraje koněpruského útesu, a jak vznikaly zkameněliny.

Naučná stezka Dubsko-Kokořínsko


Naučná stezka Dubsko-Kokořínsko

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/673

Naučná stezka Dubsko-Kokořínsko je celkem nenáročná trasa o délce necelých 11km. Má celkem 8 zastavení a začíná i končí ve městě Dubá. Zaparkujeme tedy na zdejším náměstí a nejdříve se trochu porozhlédneme po městě.
naučná stezka Dubsko-Kokořínsko
Nejstarší písemná zmínka o Dubé je z roku 1253, kdy se objevuje v listinách krále Václava I. Pro svoje barokní památky a částečně dochovanou lidovou architekturu byla Dubá vyhlášena za městskou památkovou zónu. K jejím nejvýznamnějším památkám patří kostel Povýšení sv.Kříže, postavený v letech 1744-1760.
naučná stezka Dubsko-Kokořínsko
Uprostřed malebného náměstí je další dochovaná památka, sousoší Nejsvětější Trojice s Pannou Marií z roku 1726.
naučná stezka Dubsko-Kokořínsko
Ještě než opustíme Dubou, jdeme se podívat na bývalou sušárnu chmele, která je označována za technickou památku. Dovnitř se nesmí, neboť je v dost dezolátním stavu. Z venku je vidět pouze budova se dvěma věžemi. Co s touto budovou bude v budoucnu, neví ani místní…

Hvězdárna a planetárium Teplice


Hvězdárna a planetárium Teplice

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/672

Hvězdárna a planetárium v Teplicích bylo zřízeno Ústeckým krajem za účelem osvěty nejširší veřejnosti o poznatcích v astronomii a jí příbuzných vědních oborech. Zaměřují se hlavně na spolupráci se školami, aby mohly předávat astronomické poznatky dětem a mládeži.
Hvězdárna Teplice
Samotná hvězdárna není pověřena žádným speciálním astronomickým výzkumem a tak zde nemusí mít ani žádné špičkové vybavení. Provádí se zde hlavně pozorování zákrytů hvězd Měsícem a pozorování zákrytů hvězd planetkami.
Hvězdárna Teplice
                                                                       foto zdroj:Google
Teplická hvězdárna byla poprvé otevřena v roce 1962. Má 2 otočné kopule o průměru 5 metrů s odsuvnými štěrbinami a chrání přístroje před nepříznivým počasí.
Hvězdárna Teplice
Za jasného dne mohou návštěvníci pozorovat dalekohledem povrch Slunce, jeho sluneční skvrny, které znamenají chladnější místa na Slunci.

Kalvárie


Kalvárie

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/671

Kalvárie je jedním ze skalních ostrohů podél řeky Labe, který nelze s žádným jiným zaměnit. To proto, že ho charakterizují na vrcholku tři kříže, a tak se mu říká i Tříkřížový vrch.
Kalvárie
Pokud pojedete po silnici z Lovosic do Ústí nad Labem nebo se budete plavit po Labi lodí Porta Bohemice, dívejte se na vrcholky pravého břehu.
Kalvárie
V místě, kde přechází Polabská nížina v kaňonovité údolí protínající České středohoří mezi obcemi Velké Žernoseky a Libochovany, začíná asi 4 km dlouhý úsek zvaný Porta Bohemica nebo též Brána Čech. V těchto místech je Labe sevřeno v hlubokém údolí a po obou stranách se zvedají strmé skalnaté stěny dosahující někde do výšky až 130 metrů.
Kalvárie
A právě zde, na začátku údolí, je možné zahlédnout stojící kříže. Tři kříže jsou na tomto místě zmiňovány již v roce 1587 a pojí se k nim i různé pověsti.

čtvrtek 20. září 2012

Nedvězí


Nedvězí

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/670

Hledáte místo s dalekými výhledy, z kterého je vidět až 1/3 Čech? Zajeďte si do starobylé horské osady Nedvězí, ležící asi 4km od města Dubá v okrese Česká Lípa.
výhled z vrchu Nedvězí
Nad touto vesničkou se ale nevypíná žádná hora s nadmořskou výškou nad 1000m, pouze celkem nenápadný vrch s 458 m nadmořské výšky.
u vrchu Nedvězí
Ještě na začátku 20.století stával na vrcholu vysoký dřevěný kříž. Za 2. Světové války tu byla vojenská protiletecká pozorovatelna. Také zde stávala dřevěné konstrukce triangulačního bodu. Nyní je jeho vrchol holý a zvelebují ho už jen dvě „kovové tyče“.
vrchol Nedvězí
Pokud však na něm stanete, tak Vám to asi vyrazí dech. Takový rozhled by asi odtud nečekal nikdo. Kruhové výhled na všechny strany, naprostá fantazie.

Průhonický park


Průhonický park

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/669

Průhonický park patří k nejznámějším a nejvýznamnějším parkům u nás. Leží na jihovýchodním okraji Prahy nedaleko dálnice D1.
Průhonický park
V roce 1885 ho založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, tehdejší majitel zámku a panství Průhonice. Budování a rozvíjení parku zasvětil téměř celý svůj život. Uplatnil při tom svoje představy, znalosti i cit pro krajinu.
Průhonický park
Dokázal dokonale využít členité údolí botičského potoku a jeho přítoků, rybníky, porosty dřevin, stromů a keřů v kombinaci s volnými lučními plochami.
Průhonický park
Do toho umě zakomponoval i cizokrajné dřeviny.

Plechý


Plechý

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/668

Plechý je s 1378m nadmořské výšky nejvyšším vrcholem české i rakouské části Šumavy. Nevyčnívá však nad okolní krajinu jako je tomu třeba u Milešovky v Českém středohoří. Plechý je součástí výrazného hraničního hřbetu s dalšími dílčími vrcholy Trojstoličníkem (1302m) a Trojmeznou (1361m).
nejvyšší vrch české Šumavy - Plechý
Samotný Plechý je poměrně plochý, na jehož vrcholku je seskupení několika obrovských žulových kamenů, na nichž je umístěn geodetický bod.
nejvyšší vrch české Šumavy - Plechý
Vylézt po těchto balvanech jde celkem snadno. Nahoře se dá zapsat do vrcholové knihy, ve které je i dosti vzkazů psaných v němčině. Plechý totiž leží nedaleko německé a v bezprostřední blízkosti rakouské hranice, takže nouze o návštěvy od našich sousedů tu rozhodně není.
nejvyšší vrch české Šumavy - Plechý
To je zde vidět na každém kroku, jedna cedule hlásá „POZOR! STÁTNÍ HRANICE“, hned vedle jsou psané směrovky pouze v němčině.

hrad Hněvín


hrad Hněvín

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/667

Již v 9.století stálo na vrcholku Zámecké hory opevněné dřevěné hradiště. V polovině 13.století, kdy král Václav I. povýšil Most na královské město, již na této hoře stál kamenný hrad. Jeho tehdejší německý název Landeswarte, co je Zemská stráž, plně vyjadřoval funkci hradu jako strážce zemské hranice.
hrad Hněvín
Město Most ho do svého držení získalo v roce 1595. Pak však přišla třicetiletá válka a hrad obsadilo nejdříve císařské vojsko a posléze je vystřídali Švédové. Ti ho obývali až do roku 1649, tedy i po uzavření vestfálského míru.
hrad Hněvín
Po těchto neblahých zkušenostech požádali mostečtí měšťané císaře Ferdinanda III. o svolení k rozbourání hradu, aby se už nemohl dostat do rukou nepřítele. Materiál chtěli použít na opravu města zpustošeného válkou. Císař jim vyhověl a v letech 1651.1653 byl hrad rozbořen.
hrad Hněvín
Na Zámecké hoře se začalo opět stavět až na přelomu 19. a 20. století, kdy v místě hradu byla zbudována výletní restaurace a vyhlídková věž.

Tržní kolonáda (Karlovy Vary)


Tržní kolonáda (Karlovy Vary)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/666

Tržní kolonáda se nachází pod Zámeckým vrchem v samém centru lázeňského města Karlovy Vary. Pod bílou dřevěnou stavbou švýcarského stylu se ukrývají další z karlovarských pramenů, a to pramen Tržní, Zámecký dolní pramen a pramen Karla IV.
Tržní kolonáda (Karlovy Vary)
A byl to právě pramen Karla IV., který při projížďce lesnatými oblastmi Slavkovského lesa našla jeho lovecká družina. Voda z tohoto pramene vyléčila královu zraněnou nohu a tak nechal Karel IV. kolem něho postavit lázně a bylo založené město Karlovy Vary.
Tržní kolonáda (Karlovy Vary)
Tržní pramen byl objeven při stavebních pracích v místech historického tržiště v roce 1838, až jako poslední z karlovarských pramenů. Poté se ještě několikrát ztratil a znovu objevil. Stejně jako ostatní prameny, i on byl opatřen jednoduchým sloupcovým altánkem se stříškou.
Tržní kolonáda (Karlovy Vary)
V roce 1876 vyhlásila městská rada soutěž o návrh Tržní kolonády. Výsledky však nesplnily očekávání a tak byl projekt svěřen již osvědčeným vídeňským architektům Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helnerovi, kteří měli postavit zatím provizorní dřevěný přístřešek pro procházející lázeňské hosty.
V letech 1882-1883 tak vznikla, ještě s pomocí tesařského mistra Oesterreichera, první část dřevěné Tržní kolonády. V roce 1904 byl zbořen vedle stojící a chátrající dům, ve kterém vyvěral Tržní pramen a byla dostavěna druhá část kolonády. V té byl udělán zahloubený zděný prostor odkud vyvěral Tržní pramen.


zážitková stezka Duch pralesa


zážitková stezka Duch pralesa

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/665

Zážitková stezka „Duch pralesa“ se nachází v bezprostřední blízkosti ledovcového Plešného jezera. 
Plešné jezero
Tato stezka byla zpřístupněna  5.července 2006 a seznamuje návštěvníky s okolním lesem, který nezná lidské zásahy, tedy s horským pralesem. Vstup na ni je ale pouze na vlastní nebezpečí.
zážitková stezka Duch pralesa
Stezka Duch pralesa je obousměrná, takže záleží na každém, odkud do ní vkročí. Začíná u Plešného jezera a končí téměř na vrcholu jezerní stěny u pomníku Adalberta Stiftera, nedaleko od vrcholu Plechý.
pomník Adalberta Stiftera
Už z toho je patrné, že převýšení zážitkové stezky je opravdu veliké a je tudíž i dosti náročná. Platí to hlavně pro ty, kteří začínají u Plešného jezera, což je většina návštěvníků. A slovo zážitková je opravdu na místě.

Skalky skřítků


Skalky skřítků

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/664

Ve strmé skále nad Dubinou na západním okraji Doupovských hor se nachází několik desítek tajuplných jeskyněk.
Skalky skřítků
Dříve sloužily jako obydlí, jehož obyvatelé střežili velký poklad. S lidmi z blízkého okolí vycházeli velice dobře a za trošku jídla jim i pomáhali. Těmi mírumilovnými a pomáhajícími obyvateli byli skřítci.
skřítek
Časem však sedláci začali být čím dál více lakomí a jídlo si raději nechávali pro sebe. Proto se skřítci rozhodli z tohoto kraje navždy odejít. Král skřítků poprosil převozníka v Dubině, jestli by všechny skřítky nepřevezl přes řeku Ohři na druhý břeh. Převozník souhlasil a celý den převážel neviditelné skřítky. Za to ho král skřítků odměnil zlatem a zeptal se ho, jestli chce být poslední, který spatří národ skřítků. Převozník byl samozřejmě zvědavý, kolik skřítků za celý den převezl. Král tedy zvolal „klobouky dolu“ a před převozníkem se najednou objevilo tisíce skřítků. Zamávali mu a vydali se směrem ke Krušným horám. Od té doby na ně již nikdo tady nenarazil.
Skalky skřítků
To pravý pověst o místu zvaném Skalky skřítků. To místo existuje a tak jsme byli velice zvědaví, jak to tam dnes vypadá a zda se tam třeba nějaký skřítek přeci jenom nevrátil.

Děkanský kostel v Mostě


Děkanský kostel v Mostě

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/663

Most bylo královské město, ve kterém stála již v polovině 13.století raně gotická bazilika. Roku 1515 však stihl město ničivý požár a bazilika byla zničena.
Děkanský kostel v Mostě
Už dva roky poté začala na stejném místě výstavba nového svatostánku. Jeho obnova byla svěřena architektu Jakubu Heilmannovi ze Schweinfurtu. Z jeho návrhu vznikl kostel s velkým halovým trojlodím, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s předsíní na severní straně a v hlavním průčelí s hranolovitou věží. Vysvěcen byl v roce 1594 pražským arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé.
Děkanský kostel v Mostě
Kvůli těžbě uhlí v severočeské oblasti už zanikla nejedna obec. V roce 1964 došlo i na kdysi královské město Most. Velké zásoby uhlí pod tímto městem vedlo k nařízení demolice staré zástavby a jako protiváhu současnou výstavbu nového sídliště jižně od města.
Děkanský kostel v Mostě
Ve staré části se ale také nacházel děkanský kostel, zdejší jedinečná architektonická památka.

pátek 7. září 2012

pomník Adalberta Stiftera


pomník Adalberta Stiftera

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/662

Pomník Adalberta Stiftera se nachází na vrcholu jezerní stěny Plešného jezera v nadmořské výšce 1311m. Už ta výška naznačuje, že přístup k pomníku nebude tak jednoduchý.
pomník Adalberta Stiftera
Snadnější přístup k němu je z německé strany od Trojstoličníku přes Trojmezí a Plechý.
cestou kolem vrcholu Plechý
Z české strany lze přijít z Nové Pece nebo z od Jeleních vrchů, v obou případech se ale připravte na pořádnou túru. A asi je jedno zda k pomníku půjdete kolem Plešného jezera po žluté přes Plechý, což je nejvyšší hora české strany Šumavy.
Plešné jezero
Nebo přímo přes Plešné jezero a následně zážitkovou stezku „Duch lesa“, na jejímž konci pomník Adalberta Stiftera stojí.

Kladská


Kladská

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/661

Prostředí hlubokých lesů Slavkovského lesa v okolí Kladského rybníka zůstávalo dlouho neobydleno. Až se majitel zdejšího revíru Otto Schönburg Waldenburg rozhodl koupit na světové výstavě konané v roce 1871 ve Vídni, celý švýcarský pavilon s dřevěnými stavbami tyrolského typu a dopravit je na Kladskou.
Kladská
Z Vídně byly domky přepraveny vlakem do nedalekého Bečova a odtud koňmi na místo dnešní obce. Tak vznikla v druhé polovině 19.století, uprostřed divoké přírody a v nejcennější části Slavkovského lesa, švýcarská vesnice v ruské tajze. Ona totiž stojí v bezprostřední blízkosti národní přírodní rezervace Tajga.
Kladská
Vesničku tvořil Lovecký zámeček, hospoda U tokajícího tetřeva a několik dřevěných srubů.
Kladská
Ostatní stavby s datem 1900 a výše pak přistavěl syn zakladatele, Zikmund Waldenburg.

rozhledna Poledník


rozhledna Poledník

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/659

Rozhledna Poledník se nachází v národním parku Šumava na vrcholu Polední hory.
rozhledna Poledník
Vede k ní několik cest a asi tou nejpoužívanější je cesta z horské vesničky Prášily. Sem zajíždí autobus a navíc je kousek od Prášil velké bezplatné parkoviště Slunečná (Poledník), které využívá většina návštěvníků, včetně nás.
parkoviště Slunečná u Prášil
Kroky pak obvykle směřují nejdříve k Prášilskému jezeru, které leží při cestě na Poledník. Návštěvu tohoto ledovcového jezera by si neměl nechat nikdo ujít, neboť patří vůbec k nejkrásnějším místům na Šumavě (více na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/646).
Prášilské jezero
Od jezera vede k rozhledně červeně značená cesta, která slouží i jako cyklotrasa.

most Radošov


most Radošov

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/658

Unikátní dřevěný krytý most spojující břehy Ohře se nachází v obci Radošov u Karlových Varů. Je jediným svého druhu u nás a jeho historie sahá až do doby vlády Karla IV.
most Radošov
To v roce 1364 udělil Karel IV. městu Ostrov privilegium postavit most přes řeku a vybírat clo. Most byl postaven v Radošově na obchodní stezce zvané Velká cesta (Via magna), později přejmenované na Královskou (Via regia), v místě bývalého brodu. Poté Karel IV. nařídil kupcům jedoucím do Prahy používat cestu vedoucí přes tento most a zajistit tak větší přísun peněz do královských měst ležících na území Doupovských hor.
most Radošov
Most stál na čtyřech pilířích a měl dřevěnou konstrukci. Ta značně trpěla při povodních, při tání ledu a nevyhnula se ani požárům.  A když nezasáhl přírodní živel, přišli během třicetileté války Švédové a strhli ho. Vždy byl ale obnoven, neboť se v jeho nejbližším okolí žádný jiný nenacházel.
most Radošov
Za napoleonských válek v roce 1810 byl most z obavy před vpádem francouzských vojsk z poloviny rozebrán. Po pominutí nebezpečí byl opět sestaven, nově zastřešen a takto vydržel až do druhé poloviny 20.století.