pátek 25. ledna 2013

kostel sv.Václava na Proseku


kostel sv.Václava na Proseku

Po patronu naší země sv.Václavovi je u nás pojmenováno velké množství kostelů. Jedním z nich je i kostel sv.Václava v Praze na Proseku, který je nejstarší památkou této pražské čtvrti.
kostel sv.Václava na Proseku
Stojí v malebné ulici U Proseckého kostela s ještě dochovanými malinkými domky z dřívější doby. 
kostel sv.Václava na Proseku
Spolehlivé historické údaje o založení a podobě kostela se nedochovaly. Podle legendy v Kronice české Václava Hájka z Libočan, byl kostel založen synovcem Václava, Boleslavem II. v roce 970, kterému se měl sv.Václav zjevit při jeho cestě ze Staré Boleslavi do Prahy právě v těchto místech. Historici se však spíše přiklánějí, že původní románská trojlodní bazilika byla postavena pravděpodobně až ve druhé polovině 11.století.
kostel sv.Václava na Proseku
V roce 1421 za husitských bouří byl kostel zapálen a pobořen. Újmu utrpěl i od švédských vojsk na konci třicetileté války. Poté prošel mnoha úpravami.
kostel sv.Václava na Proseku
Na začátku 18.století se dostavěla dnešní hranolová věž, která se ještě později několikrát upravovala, než získala dnešní podobu.

 

Libeňská vodárna Mazanka


Libeňská vodárna Mazanka

Libeňská vodárenská věž Mazanka se nachází na rozhraní Prahy 8 a Prahy 9 v ulici Davídkova, nedaleko obchodního centra Ládví.
Libeňská vodárna Mazanka
Postavena byla ve stylu holandského majáku v letech 1903-1904 stavitelem Františkem Schlafferem. Stala se součástí vodárenského systému napájeného vodou z Jizery od Káraného a zásobovala pitnou vodou část pražské čtvrtě Libeň.
Libeňská vodárna Mazanka
Vodárenská věž takto fungovala celých 60 let, než byla vyřazena z provozu. Ještě na konci šedesátých let byla provedena oprava fasády věže, při které byly necitlivě odstraněny některé původní architektonické prvky. Od této doby na ni nebylo prakticky sáhnuto a tak postupně chátrala.
Libeňská vodárna Mazanka
Ještě v roce 1988, kdy byla převedena na místní správu, měla být využita k nějakému účelu, z čehož ale sešlo.
Libeňská vodárna Mazanka
V roce 1991 se sice stala kulturní památkou, ale nikdo se o ní dál nestaral. O tři roky později přeci jenom vznikl projekt na využití objektu jako informačního a společenského centra, z kterého nakonec také sešlo.

muzeum Antonína Dvořáka


muzeum Antonína Dvořáka

Muzeum Antonína Dvořáka sídlí v Michnově letohrádku na Praze 2, v ulici Ke Karlovu. V roce 1932 ho založil Spolek pro postavení pomníku Antonína Dvořáka v Praze.
muzeum Antonína Dvořáka
V současné době je součástí Českého muzea hudby náležejícího pod Národní muzeum.
muzeum Antonína Dvořáka
Tento neobyčejný barokní letohrádek, zvaný též Amerika, vystavěl v letech 1717-1720 významný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.
muzeum Antonína Dvořáka
Než zde vzniklo muzeum, prošel si letohrádek svojí historií. Vystřídalo se v něm několik majitelů. Scházeli se uvnitř údajně také zednáři. V roce 1826 tam byla zřízena restaurace Amerika, v roce 1890 dívčí gymnázium Minerva. Na přechodnou dobu to byl i chudinský ústav a na zahradě se pásl dobytek…

Olšanské hřbitovy


Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy se nacházejí v Praze na Žižkově a jde o vůbec největší pohřebiště nejen v samotné Praze, ale i v celé České republice.
Olšanské hřbitovy
Původně na jeho místě stála osada Olšany. Později část pozemku vlastnila církev, která tu měla vinice. Za vypuknutí morové epidemie v roce 1679, odkoupilo pozemky Staré Město pražské a začalo zde pohřbívat své zemřelé morem.
Olšanské hřbitovy
V roce 1682 byla u hřbitova postavena kaple sv.Rocha. Svatý Roch byl totiž francouzský katolický světec uctívaný jako patron moru, u kterého se lidé modlili za uzdravení při morových epidemiích.
kostel sv.Rocha
V průběhu dalších morových epidemií kolem roku 1715 přibývali na Olšanech další a další zemřelí.

pátek 18. ledna 2013

Palackého most


Palackého most

Palackého kamenný most je po Karlově mostu (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/433) a Negrelliho viaduktu (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/712) třetím nejstarším v Praze.
Palackého most
Jeho potřebu si vyžádal rozvoj průmyslového Smíchova a nutnost propojit ho s centrem Prahy.
Palackého most
Projekt Palackého mostu, který byl dílem ing.J.Reitera a architekta B.Münzbergera, byl oceněn na světové výstavě v Paříži v roce 1878 stříbrnou medailí.
Palackého most
V letech 1876-1878 ho pak postavila vídeňská firma Bratři Kleinové, Schmolka a Gürtner. Použila přitom originální metodu založení pilířů mostu pomocí kesonů. Po jeho dostavbě se mu nejdříve říkalo Kamenný most z Prahy na Smíchov, ale také Podskalský a v průběhu 2.světové války ho Němci přejmenovali na Mozartův most, podle známého německého skladatele W.A.Mozarta.

kostel sv. Jana Křtitele Na prádle


kostel sv. Jana Křtitele Na prádle

Kostel sv. Jana Křtitele Na prádle stojí na Malé Straně, na okraji malebné části pražské Kampy.
kostel sv. Jana Křtitele Na prádle
Neví se přesně, kdy vznikl, ani kdo ho postavil. Původně to byla románská svatyně farního kostelíka bývalé osady Újezd. Kolem roku 1142 se stal útočištěm benediktinek z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, které zde našly útočiště při obléhání hradu.
kostel sv. Jana Křtitele Na prádle
K jednoduché románské stavbě byl později přistavěn gotický pětiboký presbytář.
kostel sv. Jana Křtitele Na prádle
V 18.století byl kostel barokně upraven a pravděpodobně se na tom podílel i známý architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

porodnice U Apolináře


porodnice U Apolináře

Porodnice U Apolináře se nachází na Praze 2 v Apolinářské ulici. Nelze ji přehlédnout či si ji splést, podobnou stavbu bychom u nás jen stěží hledali.
porodnice U Apolináře
Celá je postavena z režných cihel s charakteristickými stupňovitě zalamovanými štíty na hlavním průčelí. Pouze sokl budov a kružby kolem oken jsou kamenné.
porodnice U Apolináře
Tato velice zajímavá novogotická stavba získala 2.cenu v oboru architektury na Světové výstavě v Paříži.
porodnice U Apolináře
Porodnice U Apolináře byla postavena z důvodu již nevyhovujících hygienických podmínek porodnice nacházející se u kostela sv. Apolináře. V roce 1863 proto pověřil Zemský výbor Království českého úspěšného českého podnikatele, mecenáše, stavitele vídeňské opery, architekta Josefa Hlávku navržením nové moderní porodnice.

Drážďanská vyhlídka


Drážďanská vyhlídka

Drážďanská vyhlídka se nachází v nádherné oblasti Labských pískovců na Děčínském Sněžníku, nejvyšší stolové hoře u nás.
Drážďanská vyhlídka
Návštěvníci přicházejí na Děčínský Sněžník nejen kvůli výstupu na tuto horu, ale také za jednou z nejstarších rozhleden stojících na území České republiky.
rozhledna Děčínský Sněžník
Tato rozhledna tu je už od roku 1864. Původně však měla sloužit úplně k jiným účelům. Více se o tom dozvíte v samostatném výletu na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/640. Při cestě k rozhledně se z okrajů hory otevírají krásné výhledy na okolní krajinu.
výhledy při cestě na Děčínský Sněžník
Z jedné strany na české území, z druhé na německé. Na německou stranu je nejlepší výhled z Drážďanské vyhlídky.

pátek 11. ledna 2013

Jiráskův most


Jiráskův most

Jiráskův most byl postaven v letech 1929-1933 jako již šestý v pořadí v Praze po proudu Vltavy. Přestože stál již nedaleko Palackého most, stavbu Jiráskova mostu si vyžádal rozvoj Smíchova a tím i zvýšení dopravy v této části Prahy.
Jiráskův most
Původně měl stát most mezi Myslíkovou ulicí a Janáčkovým nábřežím a vést přes Žofín a Dětský ostrov, kde jsou ještě dnes patrné nábřežní opěry tehdy již započatých pracích.
Jiráskův most
Nakonec však byl postaven o kousek dále mezi současným Jiráskovým náměstím jako vyústění Resslovy ulice na straně Nového Města a Dienzenhoferovými sady na straně Smíchova.
Jiráskův most
Ale ani toto řešení se neobešlo bez problémů, neboť na smíchovské straně vadil ve výstavbě barokní Dienzenhoferův pavilon postavený v roce 1735. Nejdříve se počítalo s jeho přemístěním o 110 metrů dále proti proudu Vltavy, ale nenašla se žádná pojišťovna, která by uhradila případné škody vzniklé při přesunu a tak byl i přes protesty mnoha lidí zcela odstraněn.

kaplička se zvonicí na Střížkově


kaplička se zvonicí na Střížkově

V městské části Prahy 9 na Střížkově, na rohu ulic Střížkovská a U Kapliček, stojí drobná sakrální stavbička zářící už z dálky optimistickou žlutooranžovou barvou.
kaplička se zvonicí na Střížkově
Není se co divit, nedávno prošla dvěma etapami rekonstrukce za více jak 1,5 milionu korun, což se projevilo na jejím vzhledu a i jejího bezprostředního okolí.
kaplička se zvonicí na Střížkově
V roce 2011 byla dokonce prohlášena za kulturní památku.
kaplička se zvonicí na Střížkově
Podle vyjádření památkového ústavu jde o „Hodnotný, slohově vyzrálý a architektonicky náročně řešený doklad drobné venkovské sakrální stavby, typově a funkčně spojující architektonický typ zvonice s drobným kaplovým prostorem“. Hodnocení opravdu výstižné a zcela vyčerpávající.

Malostranská vodárna Petržilkovská


Malostranská vodárna Petržilkovská

Malostranská vodárna Petržilkovská se nachází v Praze na Smíchově v blízkosti Jiráskova mostu.
Malostranská vodárna Petržilkovská
Přesněji stojí na ostrůvku Petržilkovském u jižního cípu sousedního Dětského ostrova.
Malostranská vodárna Petržilkovská
Vodárenská věž měla svoji dřevěnou předchůdkyni Petržilkovskou věž, jenž byla pojmenována, stejně jako ostrůvek po mlynáři Janu Petržilkovi, který se o ni staral.
Malostranská vodárna Petržilkovská
Pravděpodobně tato věž vyhořela, což byl v té době problém všech dřevěných vodáren, neboť se v zimě rozmrazovalo potrubí otevřeným ohněm, z čehož pak často vznikaly požáry.

kostel sv. Václava na Smíchově


kostel sv. Václava na Smíchově

Kostel sv.Václava se nachází v Praze na Smíchově a tvoří hlavní dominantu náměstí 14.října.
kostel sv. Václava na Smíchově
Tato renesanční bazilika patří k našim nejvýznamnějším církevním stavbám druhé poloviny 19.století.
kostel sv. Václava na Smíchově
Byl postaven v letech 1881-1885 podle projektu architekta Antonína Barvitia na místě bývalého smíchovského kostelíka sv.Filipa a Jakuba. V roce 1885, kdy byl dostavěn, byl 27.září v předvečer svátku Václava zasvěcen právě našemu patronu.
kostel sv. Václava na Smíchově
V roce 1891 při příležitosti konání Jubilejní výstavy v Praze navštívil kostel sv.Václava císař František Josef I.

Kobyliská střelnice


Kobyliská střelnice

Kobyliská střelnice je volně přístupný památník protifašistického odboje, nacházející se na severu Prahy ve čtvrti Kobylisy.
Kobyliská střelnice
Je celkem nenápadně ukrytý za vysokými valy mezi panelákovou výstavbou. Přístup k němu je z ulice Čumpelíkova.
Kobyliská střelnice
V roce 1890 byl v těchto místech vystavěn obrovský areál střelnice s obvodem kolem pěti kilometrů, který sloužil pro cvičení střelby vojenské pěchoty. Areál mohla navštěvovat v době, kdy se nekonaly střelby i veřejnost, která se mohla dívat na výcvik jízdy koní, na přehlídky nebo sem chodila poslouchat armádní orchestry.
Kobyliská střelnice
Za 2.světové války zabral hned v roce 1939 Kobyliskou střelnici německý Wehrmacht. Zpočátku zde probíhaly běžné střelecké výcviky německých vojáků a českého četnictva. Situace se však změnila v roce 1942 po atentátu československých výsadkářů na Reinharda Heydricha a vyhlášení stanného práva.

čtvrtek 3. ledna 2013

Nová scéna Národního divadla


Nová scéna Národního divadla

Budova Nové scény Národního divadla se nachází v centru Prahy na Národní třídě.
Nová scéna Národního divadla
Ještě v roce 1958 tam stály činžovní domy, které byly postupně zbourány, čímž vznikl nový prostor mezi historickou budovou Národního divadla a voršilským klášterem.
Nová scéna Národního divadla
Jak tento prostor využít měly vyřešit architektonické soutěže pořádané v letech 1958-1959 a 1962-1964. Vypracováním projektu byl nakonec pověřen jejich vítěz Bohuslav Fusch.
Nová scéna Národního divadla
I když v roce 1973 zemřel, stačil vypracovat plány na postavení tří nových objektů, skládajících se z provozní budovy divadla, restaurace a budovy se společenským sálem, kterému přidal ještě architekt Karel Prager multifunkční podobu.
Nová scéna Národního divadla
Celý komplex budov byl pak postaven v letech 1977 -1983. Ovšem nebylo to úplně jednoduché a musely se řešit za pochodu i některé problémy. Asi tím největším bylo odhlučnění hlavního sálu od rušné ulice Národní.

Goethe-Institut v Praze


Goethe-Institut v Praze

Goethe-Institut je kulturním stánkem Německa s celosvětovou působností. Jeho hlavní náplní je podporovat znalost německého jazyka v zahraničí, rozvíjet mezinárodní kulturní spolupráci, informovat o kulturním, společenském a politickém životě v Německu.
Goethe-Institut v Praze
Goethe-Institut je politicky nezávislý a pracuje na vlastní zodpovědnost.
Goethe-Institut v Praze
V Praze byl institut založen po sametové revoluci a po znovusjednocení Německa. Přesně 4. října 1990 byla předána zakládajícímu řediteli Goethe-Institutu v Praze Jochenu Blossu překrásná secesní budova z roku 1905 na Masarykově nábřeží. Stojí hned za Národním divadlem naproti Žofínu.
Goethe-Institut v Praze
Zbudování tohoto střediska položilo základ navázání nové éry česko-německých kulturních vztahů.

kostel sv.Voršily


kostel sv.Voršily

Kostel sv.Voršily je součástí klášterního komplexu nacházejícího se na Národní třídě v sousedství Nové scény Národního divadla.
kostel sv.Voršily
Byl postaven v místě bývalé měšťanské zástavby podle návrhu architekta Marca Antonia Canavalleho.
kostel sv.Voršily
Stavba započala v roce 1699 a ačkoliv byl klášter vysvěcen roku 1704 biskupem Vítem Seipem, pokračovaly na něm ještě interiérové práce až do poloviny 18. století. Týkalo se to hlavně dokončení sochařské výzdoby a dovybavení o zvon, varhany a další nezbytné věci.
kostel sv.Voršily
Vnitřní bohaté malířské a sochařské výzdobě dominuje především na hlavním oltáři obraz Apoteózy sv.Voršily od barokního malíře Jana Krištofa Lišky a na bočním oltáři Nanebevzetí Panny Marie obraz od Petra Brandla z roku 1709.