pátek 1. února 2013

muzeum Bedřicha Smetany


muzeum Bedřicha Smetany

Muzeum Bedřicha Smetany se nachází v centru Prahy na Smetanově nábřeží, v těsné blízkosti Karlova mostu.
muzeum Bedřicha Smetany
Přesněji sídlí v poslední z budov stojících na Novotného lávce, kde dříve bylo až deset mlýnů. Proto se tomuto místu říkalo Staroměstské nebo Mostecké mlýny.
muzeum Bedřicha Smetany
V druhé polovině 19.století se obec rozhodla přestavět zdejší čerpací stanici, opravit vodárenskou věž a postavit budovu městské vodárny jako ukončení zástavby na Novotného lávce.
muzeum Bedřicha Smetany
A tak zde vyrostla nádherná novorenesanční stavba s členitými štíty a bohatou sgrafitovou výzdobou s několika motivy, která na sebe upoutá již z velké dálky.


Nový židovský hřbitov na Olšanech


Nový židovský hřbitov na Olšanech

Nový židovský hřbitov na Olšanech se nachází mezi ulicemi Jana Želivského a Pod Kapličkou u stanice metra trasy A Želivského.
Nový židovský hřbitov na Olšanech
Pouze zeď ho odděluje od sousedního Olšanského hřbitova na Žižkově.
Nový židovský hřbitov na Olšanech
Židovský hřbitov byl otevřen v roce 1890, poté co byl uzavřen Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici. Svou rozlohou i počtem náhrobků je vůbec největším židovským hřbitovem u nás.
Nový židovský hřbitov na Olšanech
V roce 1958 byl vyhlášen za kulturní památku České republiky. Vstup na hřbitov je z ulice s příznačným názvem Izraelská.

Hlávkův most


Hlávkův most

Hlávkův most je nejširším mostem v České republice a vůbec prvním pražským betonovým mostem přes řeku Vltavu. Překlenuje dvě vltavská ramena a ostrov Štvanici a spojuje Holešovice s Florencí.
Hlávkův most
Jedním z podnětů pro postavení tohoto mostu bylo jednak vybudování Ústředních jatek v Holešovicích, ale i plány na regulaci toku Vltavy a stavbu elektrárny na ostrově Štvanice.
Hlávkův most
Hlávkův most se stavěl ve dvou etapách v letech 1909-1912 a nahradil provizorní dřevěný most z roku 1900. Na jeho stavbě se podílely dvě názorově rozdílné skupiny architektů. I proto byla kratší část mostu vedoucí z Těšnova na ostrov Štvanici postavena podle návrhu Jiřího Soukupa z oceli, kdežto zbývající část vedoucí z ostrova Štvanice na holešovickou stranu navržená Františkem Menclem byla z betonu.
Hlávkův most
S ohledem na plánovanou trasu Severojižní magistrály byl most v letech 1958-1962 rozšířen téměř na dvojnásobek a Soukupovu ocelovou část mostní konstrukce nahradila železobetonová.

pátek 25. ledna 2013

kostel sv.Václava na Proseku


kostel sv.Václava na Proseku

Po patronu naší země sv.Václavovi je u nás pojmenováno velké množství kostelů. Jedním z nich je i kostel sv.Václava v Praze na Proseku, který je nejstarší památkou této pražské čtvrti.
kostel sv.Václava na Proseku
Stojí v malebné ulici U Proseckého kostela s ještě dochovanými malinkými domky z dřívější doby. 
kostel sv.Václava na Proseku
Spolehlivé historické údaje o založení a podobě kostela se nedochovaly. Podle legendy v Kronice české Václava Hájka z Libočan, byl kostel založen synovcem Václava, Boleslavem II. v roce 970, kterému se měl sv.Václav zjevit při jeho cestě ze Staré Boleslavi do Prahy právě v těchto místech. Historici se však spíše přiklánějí, že původní románská trojlodní bazilika byla postavena pravděpodobně až ve druhé polovině 11.století.
kostel sv.Václava na Proseku
V roce 1421 za husitských bouří byl kostel zapálen a pobořen. Újmu utrpěl i od švédských vojsk na konci třicetileté války. Poté prošel mnoha úpravami.
kostel sv.Václava na Proseku
Na začátku 18.století se dostavěla dnešní hranolová věž, která se ještě později několikrát upravovala, než získala dnešní podobu.

 

Libeňská vodárna Mazanka


Libeňská vodárna Mazanka

Libeňská vodárenská věž Mazanka se nachází na rozhraní Prahy 8 a Prahy 9 v ulici Davídkova, nedaleko obchodního centra Ládví.
Libeňská vodárna Mazanka
Postavena byla ve stylu holandského majáku v letech 1903-1904 stavitelem Františkem Schlafferem. Stala se součástí vodárenského systému napájeného vodou z Jizery od Káraného a zásobovala pitnou vodou část pražské čtvrtě Libeň.
Libeňská vodárna Mazanka
Vodárenská věž takto fungovala celých 60 let, než byla vyřazena z provozu. Ještě na konci šedesátých let byla provedena oprava fasády věže, při které byly necitlivě odstraněny některé původní architektonické prvky. Od této doby na ni nebylo prakticky sáhnuto a tak postupně chátrala.
Libeňská vodárna Mazanka
Ještě v roce 1988, kdy byla převedena na místní správu, měla být využita k nějakému účelu, z čehož ale sešlo.
Libeňská vodárna Mazanka
V roce 1991 se sice stala kulturní památkou, ale nikdo se o ní dál nestaral. O tři roky později přeci jenom vznikl projekt na využití objektu jako informačního a společenského centra, z kterého nakonec také sešlo.

muzeum Antonína Dvořáka


muzeum Antonína Dvořáka

Muzeum Antonína Dvořáka sídlí v Michnově letohrádku na Praze 2, v ulici Ke Karlovu. V roce 1932 ho založil Spolek pro postavení pomníku Antonína Dvořáka v Praze.
muzeum Antonína Dvořáka
V současné době je součástí Českého muzea hudby náležejícího pod Národní muzeum.
muzeum Antonína Dvořáka
Tento neobyčejný barokní letohrádek, zvaný též Amerika, vystavěl v letech 1717-1720 významný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.
muzeum Antonína Dvořáka
Než zde vzniklo muzeum, prošel si letohrádek svojí historií. Vystřídalo se v něm několik majitelů. Scházeli se uvnitř údajně také zednáři. V roce 1826 tam byla zřízena restaurace Amerika, v roce 1890 dívčí gymnázium Minerva. Na přechodnou dobu to byl i chudinský ústav a na zahradě se pásl dobytek…

Olšanské hřbitovy


Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy se nacházejí v Praze na Žižkově a jde o vůbec největší pohřebiště nejen v samotné Praze, ale i v celé České republice.
Olšanské hřbitovy
Původně na jeho místě stála osada Olšany. Později část pozemku vlastnila církev, která tu měla vinice. Za vypuknutí morové epidemie v roce 1679, odkoupilo pozemky Staré Město pražské a začalo zde pohřbívat své zemřelé morem.
Olšanské hřbitovy
V roce 1682 byla u hřbitova postavena kaple sv.Rocha. Svatý Roch byl totiž francouzský katolický světec uctívaný jako patron moru, u kterého se lidé modlili za uzdravení při morových epidemiích.
kostel sv.Rocha
V průběhu dalších morových epidemií kolem roku 1715 přibývali na Olšanech další a další zemřelí.