pátek 20. dubna 2012

hrad Jestřebí


hrad Jestřebí

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/523

Skalní hrad Jestřebí určitě nepřehlédnete, jedete-li po silnici z Mladé Boleslavi na Českou Lípu.  Sice se z něj dodnes dochovaly pouze skromné pozůstatky, přesto díky svému postavení na výrazném a bizarním skalisku, vyčnívá nad okolní rovinatou krajinou.
skalní hrad Jestřebí
Hrad Jestřebí leží ve stejnojmenné obci a vede k němu červená turistická značka. Je volně přístupný, pouze při nepříznivých podmínkách se z bezpečnostních důvodů zamyká.
skalní hrad Jestřebí
O vzniku hradu Jestřebí nejsou až tak přesné údaje. Pravděpodobně byl založen v druhé polovině 13.století pány z Dubé. Za husitských válek čelil několika dobýváním. Jako další majitelé jsou ještě doloženi husitský hejtman Jindřich Hlaváč z Dubé a Jan Smiřický ze Smiřic. Jan Smiřický byl však za zradu českého krále Jiřího z Poděbrad popraven. V roce 1480 se hrad Jestřebí dostal do vlastnictví rodu Vartemberků. Zpočátku ho obýval Kryštof z Vartemberka, po něm už ale nikdo a hrad začal chátrat. Roku 1547 se již uvádí jako pustý.

skanzen Altamira (Kosmonosy)


skanzen Altamira (Kosmonosy)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/522

Dětský pravěký skanzen Altamira se nachází v Kosmonosech u Mladé Boleslavi. Pojmenování Altamira dostal podle jména jeskyně ze severního Španělska, ve které byly v roce 1879 objeveny nástěnné malby lovců zvěře z doby kamenné.
skanzen Altamira (Kosmonosy)
A jak vůbec vznikla myšlenka vybudovat takový skanzen? To si jednou oddíl ochránců přírody zvolil jako téma svého letního tábora „pravěk“, což se stalo impulsem pro pozdější vznik pravěkého skanzenu, na jehož stavbě se děti podílely.
skanzen Altamira (Kosmonosy)
Najít skanzen v Kosmonosech není nijak složité. Stačí se orientovat podle zdejšího zámku, od kterého je vzdálen asi 150m. Kdo ho chce navštívit, musí přijít v období od dubna do října a to pouze v sobotu od 9 do 12 hodin.

Planetárium Praha


Planetárium Praha

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/520

Někteří lidé si stále pletou funkci planetária a hvězdárny nebo je dokonce považují za jedno a totéž. Proto na úvod malé upřesnění pojmů.
Ve hvězdárně se pozoruje skutečná obloha pomocí dalekohledů. Před pozorováním se musí otevřít klenba kopule, aby se odkryl pohled na oblohu. Pokud je zataženo, pozorování dalekohledem není možné.
Štefánikova hvězdárna

Štefánikova hvězdárna

Naopak planetárium není závislé na počasí. Obloha s hvězdami (Měsíc, planety, Slunce) je promítána na strop nad sedadly s návštěvníky projektorem zvaným Planetárium. Strop je pevný, neotvírá se, jde pouze o projekci.
Planetárium Praha

Planetárium Praha

A takové planetárium stojí v Praze ve Stromovce, nedaleko vchodu do Výstaviště. Bylo postaveno podle projektu architekta Jaroslava Fragnera ve slohu odpovídajícímu té době, tkz. socialistickém realismu.

neděle 15. dubna 2012

Skryjská jezírka

Skryjská jezírka

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu



Skryjská jezírka jsou místem, na které když přijdete, úplně Vás očaruje. Alespoň my jsme cítili, jako bychom vstoupili do jiné dimenze.
Skryjská jezírka
Nejkratší cesta k jezírkům vede od Podmokelského mlýna (1,5km). Lepší a komfortnější variantou je cesta z obce Skryje, kde je velké bezplatné parkoviště, restaurace, penzion, obchod s potravinami, a dokonce i muzeum, zkrátka zázemí se vším všudy.
obec Skryje
 Ze Skryjí vede k jezírkům dobře značená 3km dlouhá cesta. Nejdříve se propleteme kolem místních domků, až se ocitneme na cestě mezi dvěma poli.

hrad Jenčov (Jinčov)

hrad Jenčov (Jinčov)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/517

O vzniku ani historii hradu Jenčov se nedochovaly žádné písemné zprávy. Dokonce ani není jisté, zda se mu říkalo Jenčov, Jinčov nebo Jeničov.
hrad Jenčov (Jinčov)
Podle archeologických nálezů byl pravděpodobně postaven na počátku 14.století. A jestli ho nechal postavit Přemysl Otakar II. v souvislosti s rozšiřováním přemyslovského loveckého hvozdu nebo Václav I. jako svůj lovecký hrádek či dokonce Jan Lucemburský kvůli podobnosti jmen Jan a Jenčov, se dodnes neví.
hrad Jenčov (Jinčov)
Hrad byl postaven v rozšířené části údolí Bělečského polesí na malé skalce, kterou obtéká potok Vůznice. Při jeho rozvodnění se vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop.

středa 11. dubna 2012

Památník Joachima Barranda

Památník Joachima Barranda

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/516

Když se řekne Skryje na Rakovnicku, mnohým se vybaví nedaleký hrad Týřov nebo úžasná přírodně chráněná Skryjská jezírka, za kterými proudí do obce spousty milovníků přírody.
hrad Týřov  Skryjská jezírka
               hrad Týřov                                  Skryjská jezírka
Skryje však proslavil zejména slavný francouzský přírodovědec Joachim Barrande, což vědí spíše lidé mající blíže k přírodním vědám. Byl to původně inženýr, který se však již při svém studiu zajímal právě o přírodní vědy.
přírodovědec Joachim Barrande

Jaachim Barrande (zdroj Google)

 V 18. a 19.století patřilo křivoklátské panství rodu Fürstenberků.  Aby povznesli tuto krásnou krajinu, tak se rozhodli vybudovat zde koněspřežnou železnici. Projekt svěřili Joachimu Barrandovi, který v té době v Čechách pobýval.  Ze stavby však nakonec sešlo, ale během přípravných prací ve zdejší krajině se v okolí Skryjí a Týřova našla spousta zkamenělin. To Barranda tak nadchlo, že již svůj další život zasvětil sbíráním a studováním trilobitů. Vypracoval tisíce stránkové studie, do té doby naprosto neznámých druhů a vydal největší vědeckou studii sepsanou jedním člověkem.

kostel sv.Antonína

kostel sv.Antonína

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/515

Novogotický farní kostel sv. Antonína stojí v Praze-Holešovicích na Strossmayerově náměstí.
kostel sv.Antonína
Věřící z oblasti Bubnů a Holešovic navštěvovali bohoslužby zpočátku v kostele sv. Klimenta. Postupem času s narůstajícím počtem obyvatelstva a připojením této oblasti v roce 1884 k Praze,  již kapacita kostela byla nedostačující. Proto vznikl Výbor pro postavení nového chrámu Páně v Holešovicích.
kostel sv.Antonína
Pozemek ke stavbě kostela věnoval majitel statku v Bubnech Josef Richter. V roce 1908 byl položen základní kámen a započala stavba podle plánů architekta Františka Mikše. V témže roce byly ještě postaveny základy budovy s podezdívkou, ale pro nedostatek financí byly práce přerušeny. Až v roce 1912 poskytlo velkou finanční částku ministerstvo ve Vídni a kostel sv. Antonína se v roce 1914 dostavěl. V témže roce ho posvětil kardinál Skrbenský.