neděle 15. dubna 2012

Skryjská jezírka

Skryjská jezírka

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu



Skryjská jezírka jsou místem, na které když přijdete, úplně Vás očaruje. Alespoň my jsme cítili, jako bychom vstoupili do jiné dimenze.
Skryjská jezírka
Nejkratší cesta k jezírkům vede od Podmokelského mlýna (1,5km). Lepší a komfortnější variantou je cesta z obce Skryje, kde je velké bezplatné parkoviště, restaurace, penzion, obchod s potravinami, a dokonce i muzeum, zkrátka zázemí se vším všudy.
obec Skryje
 Ze Skryjí vede k jezírkům dobře značená 3km dlouhá cesta. Nejdříve se propleteme kolem místních domků, až se ocitneme na cestě mezi dvěma poli.

hrad Jenčov (Jinčov)

hrad Jenčov (Jinčov)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/517

O vzniku ani historii hradu Jenčov se nedochovaly žádné písemné zprávy. Dokonce ani není jisté, zda se mu říkalo Jenčov, Jinčov nebo Jeničov.
hrad Jenčov (Jinčov)
Podle archeologických nálezů byl pravděpodobně postaven na počátku 14.století. A jestli ho nechal postavit Přemysl Otakar II. v souvislosti s rozšiřováním přemyslovského loveckého hvozdu nebo Václav I. jako svůj lovecký hrádek či dokonce Jan Lucemburský kvůli podobnosti jmen Jan a Jenčov, se dodnes neví.
hrad Jenčov (Jinčov)
Hrad byl postaven v rozšířené části údolí Bělečského polesí na malé skalce, kterou obtéká potok Vůznice. Při jeho rozvodnění se vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop.

středa 11. dubna 2012

Památník Joachima Barranda

Památník Joachima Barranda

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/516

Když se řekne Skryje na Rakovnicku, mnohým se vybaví nedaleký hrad Týřov nebo úžasná přírodně chráněná Skryjská jezírka, za kterými proudí do obce spousty milovníků přírody.
hrad Týřov  Skryjská jezírka
               hrad Týřov                                  Skryjská jezírka
Skryje však proslavil zejména slavný francouzský přírodovědec Joachim Barrande, což vědí spíše lidé mající blíže k přírodním vědám. Byl to původně inženýr, který se však již při svém studiu zajímal právě o přírodní vědy.
přírodovědec Joachim Barrande

Jaachim Barrande (zdroj Google)

 V 18. a 19.století patřilo křivoklátské panství rodu Fürstenberků.  Aby povznesli tuto krásnou krajinu, tak se rozhodli vybudovat zde koněspřežnou železnici. Projekt svěřili Joachimu Barrandovi, který v té době v Čechách pobýval.  Ze stavby však nakonec sešlo, ale během přípravných prací ve zdejší krajině se v okolí Skryjí a Týřova našla spousta zkamenělin. To Barranda tak nadchlo, že již svůj další život zasvětil sbíráním a studováním trilobitů. Vypracoval tisíce stránkové studie, do té doby naprosto neznámých druhů a vydal největší vědeckou studii sepsanou jedním člověkem.

kostel sv.Antonína

kostel sv.Antonína

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/515

Novogotický farní kostel sv. Antonína stojí v Praze-Holešovicích na Strossmayerově náměstí.
kostel sv.Antonína
Věřící z oblasti Bubnů a Holešovic navštěvovali bohoslužby zpočátku v kostele sv. Klimenta. Postupem času s narůstajícím počtem obyvatelstva a připojením této oblasti v roce 1884 k Praze,  již kapacita kostela byla nedostačující. Proto vznikl Výbor pro postavení nového chrámu Páně v Holešovicích.
kostel sv.Antonína
Pozemek ke stavbě kostela věnoval majitel statku v Bubnech Josef Richter. V roce 1908 byl položen základní kámen a započala stavba podle plánů architekta Františka Mikše. V témže roce byly ještě postaveny základy budovy s podezdívkou, ale pro nedostatek financí byly práce přerušeny. Až v roce 1912 poskytlo velkou finanční částku ministerstvo ve Vídni a kostel sv. Antonína se v roce 1914 dostavěl. V témže roce ho posvětil kardinál Skrbenský.

rozhledna Vysoký vrch

rozhledna Vysoký vrch

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/514

Pozoruhodnou volně přístupnou rozhlednu ukrývá na svém vrcholu výrazně zalesněný Vysoký vrch. Tato dominanta Kladenska se vypíná nad osadou Poteplí nedaleko obce Malá Kyšice.
rozhledna Vysoký vrch
Vysoký vrch již obývali v mladší době bronzové Keltové, jak dokazují archeologické výzkumy z roku 1964. Ty odhalily, že na horní plošině vrchu stálo čtvercové hradiště o rozloze 1,5ha. Zřejmě to bylo strážní místo Keltů, neboť bylo nepřístupné a výhledy z něj byly na všechny strany.
vrchol na Vysokém vrchu
Na vrcholu stál od šedesátých let 20.století nivelační triangl. Ten se však po čase rozpadl. A tak tento vrchol s nádhernými výhledy do krajiny nenechal klidným skupinku místních nadšenců, kteří na něm v roce 1994 postavili jednoduchou jehlanovou vyhlídku, a Vysoký vrch se stal oblíbeným výletním místem.

Pohradická hora (Aloisova výšina)

Pohradická hora (Aloisova výšina)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/513

Pohradická hora (Aloisova výšina) se nachází nad obcí Ohníč asi 7km od Teplic. Na jejím vrcholu stávala jedna z nejstarších rozhleden v Českém středohoří. Dnes z ní zbyly už jen ruiny. Přesto je to stále místo s nádhernými výhledy do krajiny na Krušné hory a České středohoří.
Pohradická hora (Aloisova výšina)

zbytky jedné z nejstarších rozhleden v Českém středohoří

Rozhlednu nechal postavit v letech 1838-1840 arcibiskup Alois Josef Schrenk z nedalekého zámku ve Světci. Podle něj se pak toto místo pojmenovalo Aloisova výšina.
Pohradická hora (Aloisova výšina)

a další pozůstatky jedné z nejstarších rozhleden v Českém středohoří

Kamenná oválná rozhledna o výšce 15 metrů a průměru 6 metrů stála na severním vrcholu Pohradické hory. Měla dvě podlaží a její horní část byla zakončena cimbuřím. Dodnes po ní zbyly jen nepatrné zbytky.


Bruselský pavilon

Bruselský pavilon

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/512

Ve východní části Letenských sadů se uprostřed zeleně schovává pozoruhodná stavba. Je jím Bruselský pavilon, který v šedesátých letech 20.století proslavil tehdejší Československo.
Bruselský pavilon
Psal se rok 1958 a v belgickém Bruselu se konala světová výstava EXPO 58. Tehdy se jí zúčastnilo i komunistické Československo a doslova všem vyrazilo dech. Její originální pavilon získal hlavní cenu a ještě řadu dalších ocenění. A že to nebylo náhodné vítězství, dokazovaly každodenní dlouhé fronty návštěvníků před vchodem do pavilonu již od ranních hodin.
Bruselský pavilon
Hlavní podíl na úspěchu měl autor vítězné koncepce „Jeden den v Československu“ Jindřich Santar spolu s architekty a navrhovateli pavilonu Františkem Cubrem, Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/512

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/