středa 11. dubna 2012

rozhledna Vysoký vrch

rozhledna Vysoký vrch

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/514

Pozoruhodnou volně přístupnou rozhlednu ukrývá na svém vrcholu výrazně zalesněný Vysoký vrch. Tato dominanta Kladenska se vypíná nad osadou Poteplí nedaleko obce Malá Kyšice.
rozhledna Vysoký vrch
Vysoký vrch již obývali v mladší době bronzové Keltové, jak dokazují archeologické výzkumy z roku 1964. Ty odhalily, že na horní plošině vrchu stálo čtvercové hradiště o rozloze 1,5ha. Zřejmě to bylo strážní místo Keltů, neboť bylo nepřístupné a výhledy z něj byly na všechny strany.
vrchol na Vysokém vrchu
Na vrcholu stál od šedesátých let 20.století nivelační triangl. Ten se však po čase rozpadl. A tak tento vrchol s nádhernými výhledy do krajiny nenechal klidným skupinku místních nadšenců, kteří na něm v roce 1994 postavili jednoduchou jehlanovou vyhlídku, a Vysoký vrch se stal oblíbeným výletním místem.

Pohradická hora (Aloisova výšina)

Pohradická hora (Aloisova výšina)

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/513

Pohradická hora (Aloisova výšina) se nachází nad obcí Ohníč asi 7km od Teplic. Na jejím vrcholu stávala jedna z nejstarších rozhleden v Českém středohoří. Dnes z ní zbyly už jen ruiny. Přesto je to stále místo s nádhernými výhledy do krajiny na Krušné hory a České středohoří.
Pohradická hora (Aloisova výšina)

zbytky jedné z nejstarších rozhleden v Českém středohoří

Rozhlednu nechal postavit v letech 1838-1840 arcibiskup Alois Josef Schrenk z nedalekého zámku ve Světci. Podle něj se pak toto místo pojmenovalo Aloisova výšina.
Pohradická hora (Aloisova výšina)

a další pozůstatky jedné z nejstarších rozhleden v Českém středohoří

Kamenná oválná rozhledna o výšce 15 metrů a průměru 6 metrů stála na severním vrcholu Pohradické hory. Měla dvě podlaží a její horní část byla zakončena cimbuřím. Dodnes po ní zbyly jen nepatrné zbytky.


Bruselský pavilon

Bruselský pavilon

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/512

Ve východní části Letenských sadů se uprostřed zeleně schovává pozoruhodná stavba. Je jím Bruselský pavilon, který v šedesátých letech 20.století proslavil tehdejší Československo.
Bruselský pavilon
Psal se rok 1958 a v belgickém Bruselu se konala světová výstava EXPO 58. Tehdy se jí zúčastnilo i komunistické Československo a doslova všem vyrazilo dech. Její originální pavilon získal hlavní cenu a ještě řadu dalších ocenění. A že to nebylo náhodné vítězství, dokazovaly každodenní dlouhé fronty návštěvníků před vchodem do pavilonu již od ranních hodin.
Bruselský pavilon
Hlavní podíl na úspěchu měl autor vítězné koncepce „Jeden den v Československu“ Jindřich Santar spolu s architekty a navrhovateli pavilonu Františkem Cubrem, Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/512

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

pátek 6. dubna 2012

Letenský kolotoč

Letenský kolotoč

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/511

Je známý pod jménem Letenský kolotoč, ačkoliv stál původně v Královských Vinohradech.
Letenský kolotoč
Jde vůbec o nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě. Ve své době ale nebyl jediným takovým kolotočem. Doložen je například kolotoč z Francie z roku 1662. Inspirace ke vzniku takového kolotoče vychází z oblíbených vojenských her z období  17-18.století, kdy vojáci jezdili v kruhu na svých koních a kopím se trefovali do terče upevněného na kůle uprostřed tohoto kruhu.
Letenský kolotoč
V roce 1892 si kolotoč nechal postavit Josef Nebeský z Prahy od vinohradského tesařského mistra Matěje Bílka. Tvoří ho 21 neživých koňů (někde se uvádí počet 18) potažených pravou koňskou kůží bez spojů, vycpaných slámou a s očima ze skla. Původní sedla se dochovaly už jen u čtyř koní, Flory, Poly, Šemíka a Bleska. Později byly na kolotoči vyměněny lavice za dvě dřevěná a dvě plechová autíčka. Středový sloup točny je vyzdoben původními třemi rytíři s neplechovým brněním, vyrobeného z papírmašé a natřeného stříbřenkou.

Anežský klášter

Anežský klášter

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/510

Anežský klášter se nachází na okraji historického území Starého města Na Františku.
Anežský klášter
O jeho založení se zasloužila členka královské dynastie Přemyslovců sv.Anežka spolu s králem Václavem I. Anežka byla jednou z prvních vysoce postavených osob své doby, která se věnovala charitativní činnosti a významně ovlivnila kulturní a umělecký vývoj v Čechách i v okolních zemích.
Anežský klášter
Založila špitál, klášter, podařilo se jí změnit řádová pravidla a realizovat sdružený klášter menších bratří a sester. Zřejmě kolem roku 1234 vznikl areál o několika stavbách, který co do rozsahu neměl v naší gotice obdoby. Se svým synovcem Přemyslem Otakarem II. v něm nechali přistavět svatyni Salvátora, zamýšlenou jako rodové pohřebiště. Pohřbeni v ní pak byli mnozí členové královské rodiny jako Václav I., Kunhuta Štaufská, Anežka Česká, Kunhuta Haličská i samotná Anežka Přemyslovna.

hrad Krakovec

hrad Krakovec

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/509

Hrad Krakovec se nachází ve stejnojmenné vesnici nedaleko Rakovníka. Již při příjezdu od vesničky Šípy je z dálky vidět jeho mohutná zřícenina.
hrad Krakovec
Tuto impozantní stavbu nechal postavit v letech 1381-1383 křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok. Byl to jeden z mála hradů postavený za vlády Václava IV. Jíra však nedbal na žádné zásady správné obrany a bezpečnosti, a tak hradu chyběla například důležitá mohutná obranná věž nebo dostatek otvorů pro střílny ve zdech.
hrad Krakovec
On se zaměřil hlavně na obytné prostory a jejich komfort. Dokazuje to i nezvykle vysoký počet 26 obytných místností, z nichž většina měla křížové klenby.

neděle 1. dubna 2012

Holešovická tržnice

Holešovická tržnice

www.fototuristika.cz
více o tomto výletu

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/508

Není snad nikoho v Praze, kdo by neznal Holešovickou tržnici, pražské centrum asijského stánkového prodeje, ale i tradičního prodeje čerstvé zeleniny a ovoce a potřeb pro zahrádkáře a kutily.
Holešovická tržnice
Tento památkově chráněný areál nacházející se v Praze Holešovicích u Bubenského nábřeží byl postavený v letech 1893-1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka. Ne však jako tržnice, ale jako Ústřední jatka královského města Prahy. Důvodem byl vydaný zákaz soukromých porážek na území Prahy i předměstských částí a zároveň nařízení, že veškeré dovážené maso do Prahy musí projít zvěrolékařskou prohlídkou právě v těchto Ústředních jatkách.
Holešovická tržnice
Vstup z jižní části byl dvěma vchody, mezi nimiž byl domek vrátného. Po jeho stranách byly dva mohutné pilíře ozdobené na jedné straně mužem s býkem a na druhé mužem s krávou.