Pomník napoleonských válek, Vraný

Zhruba v půli cesty mezi obcemi Peruc a Vraný, stojí na okraji pole kamenná mohyla připomínající časy, kdy o sobě dával vědět slavný francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte.

Svedl za svůj život na šedesát bitev a v tomto se s ním nemohl nikdo rovnat. Po staletí bylo dáváno za příklad pojetí jeho válečnictví. Napoleonovu éru ukončila až porážka v bitvě u Waterloo. Byl odsouzen k doživotnímu pobytu na ostrově Svaté Heleny, kde také v 51 letech zemřel.

Pomník napoleonských válek byl slavnostně odhalen 19.8. 1913 u příležitosti 100.výročí setkání tří císařů před důležitou bitvou právě s Napoleonem.

To spojily své síly armády ruského cara Alexandra I., pruského krále Bedřicha Viléma III. a rakouského císaře Františka I. Ještě před tažením proběhla v těchto místech přehlídka za účasti 70 praporů pěchoty, 30 baterií a 50 eskadron jezdectva, takže společná armáda dosahovala údajně 296 000 vojáků, což bylo vůbec nejpočetnější vojsko soustředěné na území Čech.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/909

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

Kohlova kašna, Pražský hrad

Kohlovu kašnu najdeme uprostřed II. nádvoří Pražského hradu. Stojí tu již od roku 1686, kdy zde panoval císař Leopold I.

Kašna byla jedním z hlavních zdrojů vody pro hrad. Voda se do ní přiváděla hradním vodovodem vybudovaným v letech 1550-1573, a to z potoka Brusnice a z libockého rybníku ležícího pod letohrádkem Hvězda.

Nejdříve se jí říkalo Leopoldova kašna, to podle Leopolda I, který v době jejího vzniku vládl. Dále se jí také říkalo podle plastik lvů na sloupu Lví kašna.

Název Kohlova kašna, což je i její současný název, dostala podle jména jejího autora Jeronýma Kohla. Původně však byla tato barokní kašna považována za dílo Arnošta Heidelbergera. Až později byly objeveny na Vulkanově figuře písmena H.K., znamenající iniciály sochaře Jeronýma (Hieronymus) Kohla.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/898

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

Valdštejnská zahrada, Praha

Valdštejnská zahrada se nachází v Praze na Malé Straně, v areálu Valdštejnského paláce. Ani mnozí Pražané vůbec netuší, jaká krása se skrývá za zdmi, které jsou sídlem Senátu České republiky.

Samotná zahrada vznikala souběžně již se stavbou Valdštejnského paláce. I když si prošla za mnoha let svým vývojem, v průběhu 20.století se opět přiblížila původnímu vzhledu.

Prostory zahrady jsou rozčleněny na několik částí. Nejvýraznější dominantou je její východní část, kde se nachází salla terrena. Naprosto úchvatná stavba nemající v době svého vzniku obdoby. Nyní prochází rekonstrukcí, takže se na tento skvost budeme muset ještě přijít podívat.

V letní sezóně zde probíhají koncerty, hudební festivaly, divadelní představení a jiné kulturní akce, na které má veřejnost přístup zdarma.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/897

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

Mariánský morový sloup, Hradčany

Mariánský morový sloup se nachází na Hradčanském náměstí na okraji malého parčíku asi sto metrů od hlavní brány Pražského hradu.

Byl postaven v letech 1724-1736 městem Hradčany jako výraz díků za ukončení morové epidemie, která postihla Prahu v letech 1713-1714. Během ní se konaly právě v těchto místech prosebné mše pod širým nebem.

Autorem samotného sloupu byl kameník J.O.Manes. Sochu Panny Marie na vrcholu sloupu a postavy světců sv.Víta, sv.Václava, sv.Vojtěcha, sv.Karla Boromejského, sv.Jana Nepomuckého, sv.Alžběty Duryňské, sv.Petra, sv.Pavla, sv.Floriana umístěných na zábradlí a pilíři , jsou dílem sochařů Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a jeho žáka Františka Ignáce Weisse.

Na sloupu byl původně erb Hradčan jako samostatného města. V roce 1791 byl však po spojení měst pražských v jeden správní celek vyměněn za erb staroměstský.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/896

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

Zpívající fontána, Pražský hrad

Zpívající fontána se nachází v Královské zahradě Pražského hradu před Letohrádkem královny Anny. Tento letohrádek, zvaný též Belvedér, nechal postavit císař Ferdinand I.Habsburský pro svou manželku Annu Jagellonskou.

V roce 1562 se rozhodl ještě před letohrádek přistavět fontánu. Návrhem byl pověřen císařův dvorní malíř Francesco Terzio z Bergama. Podle jeho nákresů pak vytvořil řezbář Hanuš Peysser dřevěný model fontány. Samotné odlití fontány provedl přední pražský zvonař a kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, který je také autorem největšího českého zvonu Zikmundu s dolním průměrem 256 cm umístěného v chrámu svatého Víta.

S formou pro odlití fontány mu pomáhal tovaryš Wolf Hofprugger a mistr Vavřinec Křička, jenž vytvářel jednotlivé figury.

Z důvodu finančních neshod i nedostatku materiálu se výroba fontány protáhla a osazena před letohrádek byla až v roce 1568. Toho už se bohužel nedožil císař Ferdinand I., který zemřel v roce 1564.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/893

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

Chotkovy sady, Praha

Chotkovy sady se rozprostírají v blízkosti Pražského hradu, hned vedle Letohrádku královny Anny (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/142).

Zpočátku byly v těchto místech pastviny a vinice. Na volných prostranstvích se konaly jezdecké soutěže a rytířské turnaje a také se tu skladovalo dříví pro potřeby Pražského hradu.

Tehdejší nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek přišel s myšlenkou vybudovat zde pro Pražany park plný zeleně. A tak se i stalo. V roce 1833 vznikl první městský veřejný park, který nebyl soukromým vlastnictvím nikoho z panstva, jak tomu vždy bylo, ale byl určen k odpočinku a trávení volného času běžných lidí.

Na jeho stavbě se podílel Josef Fusch se zkušeným zahradníkem Jiřím Baulem. Do parku v anglickém stylu nechali ještě vysázet na šedesát stromů.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/887

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

pomník Woodrow Wilson, Praha

Pomník Woodrow Wilson už zase stojí v Praze ve Vrchlického sadech před budovou Hlavního (Wilsonova) nádraží.

V místním „Sherwoodu“, jak se Vrchlickým sadům dříve přezdívalo, obdobný pomník se sochou osmadvacátého amerického prezidenta Woodrow Wilsona od sochaře Albína Poláška již stál v letech 1928 až 1941, než ji strhli za druhé světové války nacisti.

Nynější socha Woodrow Wilsona je vysoká 3,5 metrů a je umístěna na vysokém podstavci nesoucí zlatým písmem jeho jméno.

Před pomníkem je cesta svobody s několikametrovým pásem desek nesoucím jména dárců, kteří se na jeho obnovení podíleli.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/884

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

Hradčanská radnice

Zajímavá renesanční památka se nachází v Praze nedaleko Pražského hradu. Je jím bývalá Hradčanská radnice s č.p. 173, stojící v dolní části Loretánské ulice.

Jako jeden z mála domů se vyhnula všem pohromám a dochovala se dodnes v téměř v původním stavu.

V roce 1321 založil hradní purkrabí Berka z Dubé v těchto místech poddanské městečko Hradčany. Od hradu ho oddělovala jedna z městských bran a hradčanské opevnění.

Potřeba zřídit radnici, kterou obvykle mělo každé větší město, vznikla 1.září 1598. V ten den císař Rudolf II. povýšil městečko Hradčany na samostatné město.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/879

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/

kubistický kiosek, Praha

Chcete-li vidět opravdovou raritu, musíte si zajít v Praze do Bolzanovy ulice. U zastávky tramvaje Hlavní nádraží totiž stojí ojedinělá památka českého kubismu, přesněji tkz. rondokubismu.

Jedná se o kiosek postavený ve 20.letech 20.století, který je zřejmě jediným tohoto typu, jaké v Praze tehdy vznikly. I když to není zas tak dávno, neví se přesně, kdo byl jeho autorem.

Mohl to být architekt Pavel Janák, který podobné stavbami zabýval, stejně jako další architekt Josef Gočár, který obdobné dřevěné domky navrhl pro letiště Praha-Kbely.

Tento dochovaný exemplář kiosku byl v roce 1980 z iniciativy památkářů obnoven a to včetně jeho barevnosti, takže připomíná věrnou kopii původní stavby. Na jeho stavbu bylo použito kombinace hrázděného zdiva a dřeva a v roce 1981 byl prohlášen za kulturní památku.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/875

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&view=1&order=1&x=64&y=14/