čtvrtek 21. února 2013

park Klamovka


park Klamovka

Na rozhraní pražských čtvrtí Smíchov a Košíře se vypíná nad Plzeňskou ulicí návrší s parkem Klamovka.
park Klamovka
Dříve se na něm nacházely vinice, které nechal založit císař a český král Karel IV. Stála tam i hospodářská usedlost a spolu s vinicemi patřila pod správu kartouzského kláštera.
park Klamovka
 Pojmenování Klamovka bylo pak odvezeno od jména šlechtického rodu Clam-Gallasů, kteří to tu od roku 1757 vlastnili a vybudovali zde krásné rokokové sídlo s rozsáhlou zahradou v anglickém stylu s několika stavbami a pomníky. Dokonce tu zřídili i malou zoologickou zahradu se smečkou vlků a medvědy.
park Klamovka
Největší rozkvět zámeckého parku nastal v polovině 19.století zásluhou místního zahradníka Josefa Blechy, který byl známý pořádáním květinových výstav v Praze.
Vystavil v Žádné komentáře:

Podolská vodárna


Podolská vodárna

Podolská vodárna se nachází na pravém břehu Vltavy mezi plaveckým stadionem v Podolí a Vyšehradem.
Podolská vodárna
S rozvojem města rostla i potřeba po kvalitní vodě. V druhé polovině 19.století tak bylo v Praze mnoho vodárenských zařízení. Mezi nimi i Vinohradská vodárna stojící sice v Podolí, ale zásobující vodou tehdy samostatné město Královské Vinohrady, později i Žižkov, Nusle, Vršovice a Strašnice.
Podolská vodárna
Po výstavbě nového pražského vodovodu v letech 1908-1913, byla voda do Prahy přiváděna i z nového vodního zdroje od Jizery u Káraného a natolik pokryla potřeby města, že všechny staré městské vodárny, včetně Vinohradské, mohly být zrušeny.
Podolská vodárna
Další vlna rozvoje města a již nedostatečná kapacita z jizerských zdrojů vyvolala opět větší požadavky na množství pitné vody pro město, proto se Pražský magistrát rozhodl vybudovat novou velkokapacitní filtrační vodárnu na místě staré Vinohradské vodárny.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv. Michaela Archanděla v Podolí


kostel sv. Michaela Archanděla v Podolí

Kostel sv. Michaela Archanděla se trochu ukrývá v podolské zástavbě nedaleko vysokých hradeb Vyšehradské pevnosti.
kostel sv. Michaela Archanděla v Podolí
První zmínku o kostelu je z roku 1222 ze zakládací listiny vyšehradské kapituly, kdy již v existující osadě Podolí stál kostel zasvěcený Michaelu Archandělu.
kostel sv. Michaela Archanděla v Podolí
V roce 1856 se stal farním kostelem pro Podolí, Dvorce a Braník. Prvním zdejším farářem byl v letech 1856-1883 P. Jan Kovařovič.
kostel sv. Michaela Archanděla v Podolí
Od roku 1683, až do roku 1885 se nacházel kolem kostela hřbitov. Z té doby se dochovalo už  jen minimum náhrobků.
Vystavil v Žádné komentáře:

Invalidovna (Praha)


Invalidovna (Praha)

Invalidovna je rozsáhlý barokní objekt nacházející se v Karlíně na Praze 8. Byla určená na dožití vysloužilých válečných invalidů asi tak, jak si přál hrabě Petr Strozzi.
Invalidovna (Praha)
To byl úspěšný diplomat a výborný voják, který již ve svých 30 letech velel vlastnímu pěšímu pluku. Při jednom těžkém zranění si vyzkoušel na vlastní kůži tu bezmoc raněného a poznal, jak těžký je osud vojáků, kteří se nemohou o sebe sami postarat.
Invalidovna (Praha)
Sepsal proto v roce 1658 závěť, kde odkázal většinu svého majetku arcibiskupovi kardinálu Harrachovi s tím, aby byl využit pro potřeby válečných invalidů. O 6 let později byl nešťastně zabit po již vyhrané bitvě s Turky zbloudilou kulkou.
Invalidovna (Praha)
Z podnětu císaře Karla VI., který chtěl naplnit přání hraběte Petra Strozziho, byly z odkázané pozůstalosti zakoupeny pozemky na Špitálském poli, dnešním Karlíně, a v roce 1731 se začala stavět vojenská invalidovna.
Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 15. února 2013

Muzeum hlavního města Prahy


Muzeum hlavního města Prahy

Muzeum hlavního města Prahy se nachází v Praze na Florenci u rušné Severojižní magistrály.
Muzeum hlavního města Prahy
Právě v místě magistrály, hned vedle současné budovy muzea, stával kavárenský pavilon, jež se stal v roce 1883 prvním sídlem Muzea hlavního města Prahy.
Muzeum hlavního města Prahy
Vznik muzea měl zabránit jednak množícím se snahám o prodej a vyvážení českých památek do zahraničí, ale také seznamovat veřejnost s bohatou historií města Prahy. Zasloužil se o to především profesor Zeithammer a Tomáš Černý. Brzy se však kapacita prostorů naplnila a tak se rozhodlo o výstavbě zcela nové budovy.
Muzeum hlavního města Prahy
Úkolu se zhostili nejdříve architekti Antonín Wiehl s Janem Koulou, ale finální projekt byl dílem Antonína Balšánka.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích


kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích

Kostel sv. Jana Nepomuckého stojí ve čtvrti Košíře v městské části Prahy 5.
kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích
Samostatná obec Košíře byla připojena k Praze v roce 1922. S jejím rozvojem a přibývajícím počtem obyvatelstva vyvstala otázka postavení si nového kostela přímo v obci.
kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích
Zdejší kostelní spolek vzniklý z iniciativy katecheta Snížka v roce 1928 o jeho výstavbu usiloval několik let. Velkou podporu měla stavba kostela i od pražského arcibiskupa kardinála Kašpara. Navíc stavba byla vnímána i jako určitý projev vzdoru vůči německým okupantům, neboť se nakonec začalo stavět až v průběhu 2.světové války v roce 1940.
kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích
Jelikož stavby nevojenských objektů musely být dokončeny do 1.5.1942, kostel se podle původních plánů úplně nestihl dokončit. Přesto byl 17.května 1942 vysvěcen.
Vystavil v Žádné komentáře:

budova Ministerstva průmyslu a obchodu


budova Ministerstva průmyslu a obchodu

Budova Ministerstva průmyslu a obchodu se nachází na Praze 1, bezprostřední blízkosti Štefánikova mostu a Revoluční ulice.
budova Ministerstva průmyslu a obchodu
A nejde jen tak o ledajakou stavbu. Zaujme hned na první pohled.
budova Ministerstva průmyslu a obchodu
Vždyť celou budovu zdobí více jak 120 soch.
budova Ministerstva průmyslu a obchodu
Její působivý vzhled nezaniká ani za tmy, což lze nejlépe vidět z protější Letenské pláně.
budova Ministerstva průmyslu a obchodu

Vystavil v Žádné komentáře:

Veslařský ostrov


Veslařský ostrov

Veslařský ostrov je jeden z pražských vltavských ostrovů nacházející se mezi Císařskou loukou a Podolím v blízkosti Žlutých lázní.
Veslařský ostrov
První zmínky o tomto ostrovu jsou již z roku 1420. Dříve byl ale ostrov menší. Postupně se zvětšoval vlivem naplavenin. Později byl ještě uměle prodloužen svéráznou metodou, a to potopením nákladní lodi, aby se na něm rychleji ukládaly říční nánosy.
Veslařský ostrov
V 19.století ho vlastnil významný rod Schwarzenbergů a proto byl i nazýván Schwarzenberský. Na ostrově se zpracovávalo dříví splavované po Vltavě z jejich rozsáhlých panství na Šumavě. V té době byla po dřevu velká poptávka a tvořilo významný zdroj příjmu knížecího rodu. Postupem času začalo vorařství ztrácet na významu a tak se změnilo i využití ostrova.
Veslařský ostrov
Začal být využíván hlavně veřejností pro různé volnočasové aktivity. Říkalo se mu lidově Švarcák a nacházelo se na něm koupaliště pro malé i velké, volejbalové hřiště, tělocvičné nářadí, dětský koutek a šlo si zde zahrát i ping pong.
Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 8. února 2013

letohrádek Portheimka


letohrádek Portheimka

Letohrádek Portheimka se nachází v Praze 5 na Smíchově, v těsné blízkosti kostela sv.Václava .
letohrádek Portheimka
V místě kostela sv.Václava (více o kostelu na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/747) stál původně kartuziánský klášter nazývaný Zahrada Panny Marie, založený roku 1342 Janem Lucemburským. V době husitské byl ale vypálen a jeho zbytky rozebrány.
letohrádek Portheimka
V roce 1722 koupil tento pozemek, sahající až k branám Újezdu, významný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer a vybudoval na něm své rodinné sídlo. Postavil jednopatrový letohrádek s bohatým zahradním průčelím.
letohrádek Portheimka
Po stranách balkonku ho zkrášlovaly alegorické busty představující Den a Noc.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv.Rocha


kostel sv.Rocha

Kostel sv.Rocha se nachází na Olšanském náměstí na pražském Žižkově, v těsné blízkosti Olšanských hřbitovů.
kostel sv.Rocha
Dříve byl obehnán ještě zdí a kolem něj byl hřbitov. Výstavbou zdejší křižovatky tato zeď i s přilehlým hřbitovem zmizela. Zůstalo jen několik náhrobků stojících u dnešní zdi Olšanského hřbitova. Bohužel se na některých již projevil zub času a také ruce vandalů.
kostel sv.Rocha
Kostel sv.Rocha je nejstarším žižkovským kostelem. Podnětem k jeho výstavbě se stala obrovská morová epidemie, která vypukla v Praze v roce 1680. Z tohoto důvodu nechal magistrát nejdříve založit za hradbami města morový hřbitov a v roce 1682 i morovou kapli sv.Rocha.
kostel sv.Rocha
Svatý Roch byl totiž francouzský katolický světec uctívaný jako patron proti moru. Nejčastěji byl vyobrazován v poutnickém oblečení se sedícím psem u nohou. Lidé se u něj vždy modlili za uzdravení při morových epidemií.

Vystavil v Žádné komentáře:

most Legií


most Legií

Most Legií se nachází mezi Jiráskovým a Karlovým mostem a je v pořadí sedmým mostem v Praze po proudu řeky Vltavy.
most Legií
Vzhledem k poměrně velkému počtu mostů v Praze si mnozí lidé jejich názvy občas pletou. Nejjednodušší pomůckou, jak si zapamatovat kde stojí most Legií, je všem známá budova Národního divadla, stojící na rohu Národní třídy.
most Legií
Most Legií totiž spojuje Národní třídu s protilehlým Janáčkovým nábřežím na rozhraní Smíchova a Malé Strany.
most Legií
Není ovšem prvním mostem, který na tomto místě stojí. Jeho předchůdce byl řetězový most císaře Františka I., jenž tu stál od roku 1839.
Vystavil v Žádné komentáře:

Kongresové centrum Praha


Kongresové centrum Praha

Kongresové centrum leží v Praze Nuslích, bezprostředně u známého Nuselského mostu, dříve nazývaného mostu sebevrahů.
Kongresové centrum Praha
Je velice dobře dostupné, neboť kolem prochází jedna z nejfrekventovanějších dopravních tepen Severojižní magistrála a přímo u ní je i stanice metra Vyšehrad.
Kongresové centrum Praha
O výstavbě budovy rozhodla československá vláda již v roce 1975. Původně to měl být Sjezdový palác pro konání pravidelných sjezdů KSČ.
Kongresové centrum Praha
Na jeho podobu byla vypsána architektonická soutěž, které se zúčastnil Vojenský projektový ústav a Projektový ústav hlavního města Prahy. Vítězem se stal nakonec Vojenský projektový ústav. Jeho architekti Vaněk, Mayer a Karlík navrhli neofunkcionalistický monoblok s půdorysem nepravidelného sedmiúhelníku.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel Panny Marie Sněžné


kostel Panny Marie Sněžné

Gotický kostel Panny Marie Sněžné se nachází v Praze na Novém Městě u Jungmannova náměstí. Nechal ho postavit císař Karel IV. jako korunovační chrám a klášterní svatyni řádu karmelitánů.
kostel Panny Marie Sněžné
Svou výškou i rozsahem měl být vůbec největším pražským chrámem, dokonce snad i vyšším než katedrála sv.Víta na Pražském hradě.
kostel Panny Marie Sněžné
Se stavbou se začalo 3.září 1347, tedy pouhý den po jeho korunovaci. Nikdy však nedošlo k uskutečnění celého projektu, podle kterého měl chrám dosahovat čtyřicetimetrové výšky a délky až sta metrů.
kostel Panny Marie Sněžné
A je to vidět hned při prvním pohledu na kostel, kdy vypadá trochu netypicky vyšší než delší. I tak drží mezi pražskými kostely prvenství v podobě nejvyšší 34 metrů vysoké klenby.
Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 1. února 2013

Petrská věž (zvonice)


Petrská věž (zvonice)

Petrská věž se nachází v Praze na Novém Městě v ulici Petrská. Stojí hned vedle kostela sv.Petra (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/727) postaveného v druhé polovině 12.století, v místě zaniklé osady Poříčí.
Petrská věž (zvonice)
Kostel prošel mnoha přestavbami a v roce 1598 k němu byla přistavěna pozdně gotická zvonice, dnešní Petrská věž.
Petrská věž (zvonice)
Při obléhání Prahy švédskými vojsky byla věž v roce 1648 značně poničena jejich dělostřelectvem. Následně ji ještě poškodily požáry, z nichž největší byl ten v roce 1680, který kromě zvonice napáchal i velké škody na sousedním kostelu s. Petra a dalších okolních stavbách.
Petrská věž (zvonice)
Při obnově dostala věž novou střechu zakončenou barokní bání.
Vystavil v Žádné komentáře:

Smíchovská synagoga


Smíchovská synagoga

Smíchovská synagoga je po Jeruzalémské a Španělské synagoze třetí nejmladší v Praze. Nachází se tak trochu ušlápnutá v zajetí velkých obchodních center na rohu ulic Stroupežnického a Plzeňská na smíchovském Andělu.
Smíchovská synagoga
Smíchov patřil v minulosti k důležitým centrům pražské židovské historie. Vždyť židovská náboženská obec tu existovala již od poloviny 18.století.
Smíchovská synagoga
Za podpory úspěšných podnikatelů byla v roce 1863 postavena na Smíchově synagoga v maursko-novorománském slohu. Bohužel se touto stavbou Židovská obec hodně zadlužila, na její správu jí již nezbývaly žádné prostředky a tak byla po 6 letech uzavřena.
Smíchovská synagoga
Pomocnou ruku podal tehdejší smíchovský starosta a bohatý průmyslník František Ringhoffer. Synagogu nacházející se v místech zamýšleného rozšíření jeho továrny odkoupil i s jejími dluhy. Poté ji nechal zbourat, ale vystavěl novou synagogu, která zde stojí dodnes.
Vystavil v Žádné komentáře:

muzeum Bedřicha Smetany


muzeum Bedřicha Smetany

Muzeum Bedřicha Smetany se nachází v centru Prahy na Smetanově nábřeží, v těsné blízkosti Karlova mostu.
muzeum Bedřicha Smetany
Přesněji sídlí v poslední z budov stojících na Novotného lávce, kde dříve bylo až deset mlýnů. Proto se tomuto místu říkalo Staroměstské nebo Mostecké mlýny.
muzeum Bedřicha Smetany
V druhé polovině 19.století se obec rozhodla přestavět zdejší čerpací stanici, opravit vodárenskou věž a postavit budovu městské vodárny jako ukončení zástavby na Novotného lávce.
muzeum Bedřicha Smetany
A tak zde vyrostla nádherná novorenesanční stavba s členitými štíty a bohatou sgrafitovou výzdobou s několika motivy, která na sebe upoutá již z velké dálky.


Vystavil v Žádné komentáře:

Nový židovský hřbitov na Olšanech


Nový židovský hřbitov na Olšanech

Nový židovský hřbitov na Olšanech se nachází mezi ulicemi Jana Želivského a Pod Kapličkou u stanice metra trasy A Želivského.
Nový židovský hřbitov na Olšanech
Pouze zeď ho odděluje od sousedního Olšanského hřbitova na Žižkově.
Nový židovský hřbitov na Olšanech
Židovský hřbitov byl otevřen v roce 1890, poté co byl uzavřen Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici. Svou rozlohou i počtem náhrobků je vůbec největším židovským hřbitovem u nás.
Nový židovský hřbitov na Olšanech
V roce 1958 byl vyhlášen za kulturní památku České republiky. Vstup na hřbitov je z ulice s příznačným názvem Izraelská.
Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)