neděle 8. prosince 2013

kaple sv.Lazara

kaple sv.Lazara

Nedaleko úchvatného Břevnovského kláštera, na okraji klášterní zahrady, byl v roce 1739 založen hřbitov.
kaple sv.Lazara
O několik let později, v roce 1762, byla na tomto Břevnovském hřbitově postavena kaple sv.Lazara. Autorem této rokokové svatyně byl architekt Anselmo Lurago, zeť Kiliána Ignáce Dienzenhofera, jenž se spolu se svým otcem Kryštofem Dienzenhoferem spolupodílel na barokní podobě zdejšího Břevnovského kláštera.
kaple sv.Lazara na Břevnovském hřbitově
V roce 1778 byly kaple sv.Lazara ještě o něco rozšířena. Její interiér vyzdobil Josef Hager stropními malbami a oltářním obrazem. V oltáři je též zakomponovaná náhrobní deska opata Oldřicha z roku 1381.
kaple sv.Lazara na Břevnovském hřbitově
Na konci 20.století proběhla jedna z posledních rekonstrukcí kaple, při které byla pod její úrovní znovuobjevena krypta.
Vystavil v Žádné komentáře:

Letohrádek Hvězda

Letohrádek Hvězda

Letohrádek Hvězda se nachází ve čtvrti Liboc na Praze 6, uvnitř obory Hvězda.
Letohrádek Hvězda
Přijít k němu lze tedy pouze skrz tuto oboru. Ta má několik volně přístupných vchodů. K nejpoužívanějším patří hlavní vchod z břevnovské strany od Vypichu.
Letohrádek Hvězda - vchod do obory Hvězdy
 Dost návštěvníků a také sportovců, kteří si chodí do obory zaběhat, využívá další vchod z Libocké strany.
Letohrádek Hvězda - vchod do obory Hvězdy
Obora tu už existuje od roku 1530, kdy ji zřídil v místě Malejova lesa král Ferdinand I. Později byla celá obora ještě obestavěna kamennou zdí.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv.Fabiána a Šebestiána

kostel sv.Fabiána a Šebestiána

Kostel sv.Fabiána a Šebestiána se nachází v klidné čtvrti Liboc na Praze 6, v těsném sousedství obory Hvězda.
kostel sv.Fabiána a Šebestiána
Samotná ves Liboc i kostelem je doložena již v roce 933, kdy ji český kníže Boleslav II. spolu s přilehlým lesem Malejovem daroval nově založenému benediktinskému klášteru na Břevnově.
kostel sv.Fabiána a Šebestiána
Podle neověřených zpráv známého kronikáře Václava Hájka z Libočan, založil kostel už rok předtím, v roce 922, právě kníže Boleslav II.
kostel sv.Fabiána a Šebestiána
To když pohanský pán Hradoboj z Ruzyně ze vzdoru proti knížeti zabil kněze a misionáře Prostivoje, přikázal Boleslav II. postavit v těchto místech kostel zasvěcený mučedníkům sv. Fabiánovi a Šebestiánovi.
Vystavil v Žádné komentáře:

rozhledna na Kamýk nad Vltavou

rozhledna na Kamýk nad Vltavou

Rozhledna s výhledem na město Kamýk nad Vltavou se nachází v příkrém svahu na pravém břehu Vltavy při silnici č. 102 vedoucí z Kamýku na Krásnou Horu.
rozhledna na Kamýk nad Vltavou
Zastavit u ní se ale přímo nedá, i když se projíždí bezprostředně kolem ní.
rozhledna na Kamýk nad Vltavou
Nejlepší přístup tak je od níže položeného penzionu Kamejk, u kterého je malé parkovišťátko asi pro 3 auta, speciálně udělaného pro návštěvníky rozhledny.
rozhledna na Kamýk nad Vltavou
K rozhledně je to odtud asi jen necelých 300 metrů. Nejdříve se jde podél dřevěného plotu vně areálu penzionu Kamejk.
Vystavil v Žádné komentáře:

Františkánská zahrada, Praha

Františkánská zahrada, Praha

Františkánská zahrada se nachází v samotném centru hlavního města Prahy. Asi by ji málokdo hledal na jednom z nejrušnějších míst naší metropole, mezi Václavským a Jungmannovým náměstím.
Františkánská zahrada, Praha
Zahrada zde byla založena již ve 14.století za Karla IV. při výstavbě Nového Města pražského. Původně náležela ke klášteru karmelitánů a kostelu Panny Marie Sněžné.
Františkánská zahrada, Praha
Sloužila především jako užitková zahrada, na které se pěstovalo ovoce, zelenina, léčivé byliny, různé druhy koření nebo květiny.
Františkánská zahrada, Praha
Zpočátku sahala až k dnešní Spálené ulici. Rozrůstající se zástavbou domů byla její plocha postupně redukována až na dnešních 0,6ha.
Vystavil v Žádné komentáře:

čtvrtek 21. listopadu 2013

Křížová cesta Kuníček – Kuní

Křížová cesta Kuníček – Kuní

Křížová cesta Kuníček – Kuní je jednou z nejmladších a nejnápaditějších křížových cest u nás.
Křížová cesta Kuníček – Kuní
Nachází se na Sedlčansku u obce Petrovice, na okraji vesničky Kuníček. Po křížové cestě Počepicea křížové cestě Jesenice je již třetí křížovou cestou v tomto „Kraji balvanů“.
Křížová cesta Kuníček – Kuní
A právě tyto balvany typické pro tento kraj originálně využil akademický sochař Ivar Kodym z blízké vesnice Jalovčí a v letech 1998-2000 do nich vytesal motivy z poslední cesty Ježíše Krista.
Křížová cesta Kuníček – Kuní
Na vytvoření této výjimečné křížové cesty ze 14 žulových kamenů přispěli občané z okolních vesniček z vlastních peněženek. A tak se sluší zveřejnit, kdo se na takovém milém počinu podílel.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv.Václava na Zderaze

kostel sv.Václava na Zderaze

V Praze na Novém Městě, na nároží ulic Resslova a Dittrichova, se nachází gotický kostel sv.Václava.
kostel sv.Václava na Zderaze
Stojí na místě bývalé osady Zderaz, založené ještě před vznikem Nového Města pražského.
kostel sv.Václava na Zderaze
Původně tam ale stával romantický farní kostelík sv.Petra a Pavla postavený v letech 1170-1180. Na kostel sv.Václava byl přestavěn až kolem roku 1380. Přesto ještě dnes lze spatřit na západní stěně kostela jeho pozůstatek v podobě dvou románských okének.
kostel sv.Václava na Zderaze
V 17.století získal kostel řád bosých augustiánů, který u něj vybudoval klášter. Za Josefínských reforem byl stejně jako ostatní církevní stavby zrušen.
Vystavil v Žádné komentáře:

úterý 12. listopadu 2013

Vrškámen

Vrškámen

Sedlčansko ve středních Čechách se nazývá „Krajem balvanů“, a právem. Na jeho území se totiž nalézá velké množství větších či menších žulových kamenů vzniklých z původních velkých skalnatých bloků po staletí opracovávaných erozí.
přírodní památka Vrškámen
Jedním takovým místem, kde je soustředěno větší množství těchto balvanů i s největším viklanem v České republice je přírodní památka Husova kazatelna.
viklan Husova kazatelna
viklan Husova kazatelna

Dalším neméně atraktivním místem je přírodní památka Vrškámen, nacházející se nedaleko této Husovy kazatelny, asi 1km od obce Petrovice.
přírodní památka Vrškámen
Jde o jedno z nejmenších chráněných území u nás s rozlohou 863 metrů čtverečních, na kterém se nachází obrovský žulový balvan.
Vystavil v Žádné komentáře:

rozhledna Kuníček

rozhledna Kuníček

Rozhledna Kuníček pojmenovaná podle stejnojmenné přilehlé vesničky se nachází nedaleko obce Petrovice na Sedlčansku.
rozhledna Kuníček
V roce 2003 ji na úpatí vrchu Hodětín nechali postavit za 16,5 milionů korun tři operátoři mobilních sítí. Už z toho je patrné, k jakému vzhledu byla předurčena.
rozhledna Kuníček
Podle návrhu architektů ing. P. Konopy a ing. V.Charváta nevyrostla naštěstí úplně strohá „kovová hrůza“, jakých můžeme u nás vidět celkem dost.
rozhledna Kuníček
Tato telekomunikační věž kombinovaná s rozhlednou se skládá v podstatě ze dvou částí. Ta hezčí spodní část, slouží jako mohutný podstavec vytvořený ze dvou železobetonových souosých válců obezděných přírodním kamenem a zakončený ve výšce 10m vyhlídkovou plošinou.
Vystavil v Žádné komentáře:

Křížová cesta Jesenice

Křížová cesta Jesenice

U obce Jesenice na Příbramsku, nedaleko Sedlčan, se nachází zajímavá křížová cesta. Je nejstarší ze tří křížových cest, které se v této oblasti vyskytují.
Křížová cesta Jesenice
Podle farní kroniky vznikla kolem roku 1836. Je tvořena dnes již trošku vzácnými vysokými kamennými kříži, čímž se podobá nedaleké křížové cestě v Počepicích.
Křížová cesta Jesenice
Podobné mají i obrázky zhotovené podle námětů dětí základní školy v Jesenicích, umístěné ve výklencích křížů a vyobrazující poslední cestu Ježíše Krista.
Křížová cesta Jesenice
Liší se ale počtem křížů, Jesenická křížová cesta má totiž trochu netradičně 17 křížů.
Vystavil v Žádné komentáře:

Husova kazatelna

Husova kazatelna

Asi 3km severovýchodně od Petrovic, kousek nad Žemličkovou Lhotou se na lesnatém kopci nachází Husova kazatelna.
Husova kazatelna
Jde o přírodní památku vyhlášenou v roce 1977, kde se na ploše 9ha vyskytuje neobvykle velké množství žulových kamenů.
přírodní památka Husova kazatelna
Tyto kameny byly po mnoha stoletích opracovávány erozí a získávaly tím i zajímavé tvary lidem připomínající například hřib, žábu, pecen chleba…, každému podle jeho fantazie.
přírodní památka Husova kazatelna
Hlavní dominantou této pozoruhodné přírodní památky je největší viklan nacházející se na území České republiky.
Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 25. října 2013

Křížová cesta Počepice

Křížová cesta Počepice

U starobylé obce Počepice na Sedlčansku začíná jedna ze tří křížových cest, které se v této oblasti nacházejí. A je to docela rarita, neboť křížových cest s opravdovými kříži vedoucích od kostelů na nedaleké vršky už dnes moc není.
Křížová cesta Počepice
Tato v Počepicích vznikla v období let 1861-1878 díky iniciativě zdejšího faráře Antonína Kačerovského.
Křížová cesta Počepice
K znovuoživení křížové cesty došlo v roce 2001 s její rekonstrukcí za podpory Nadačního fondu Patronát Sedlčansko a Sdružení obcí Sedlčanska. Ještě téhož roku byla i znovu vysvěcena.
Křížová cesta Počepice
Roztomilou tvář křížové cestě dodaly děti ze sedlčanské školy Propojení, jejichž kreslené obrázky zobrazující poslední cestu Ježíše Krista zdobí výklenky v jednotlivých křížích.
Vystavil v Žádné komentáře:

rozhledna Na Horách

rozhledna Na Horách

Rozhledna Na Horách se nachází na malém návrší u obce Hrobce na Litoměřicku.
rozhledna Na Horách
Jde o poměrně jednoduchou dřevěnou rozhlednu o výšce 4m. Celkem snadný výstup na vyhlídkovou plošinu vede po žebříku o 12 příčkách.
rozhledna Na Horách
I když se rozhledna nenachází na žádném výrazném kopci, přesto vzhledem k okolní krajině jsou z ní velice hezké kruhové výhledy. Musí být ale o něco lepší viditelnost, než byla při naší návštěvě.
rozhledna Na Horách
Vidět je především České středohoří, hora Říp či nedaleká Roudnice nad Labem.
Vystavil v Žádné komentáře:

Židovský hřbitov Dražkov

Židovský hřbitov Dražkov

Zajímavý židovský hřbitov se nachází zcela osamocen na okraji lesa nedaleko Kamýku nad Vltavou. Náleží k 2km vzdálené obci Dražkov.
Židovský hřbitov Dražkov
Značená cesta ke hřbitovu nevede. Nejlepší přístup je tak ze silnice č.102 z Kamýku na Krásnou Horu, kdy několik desítek metrů za odbočkou na Brzinu je vpravo polní cesta vedoucí podél lesa až ke hřbitovu.
cestou na židovský hřbitov Dražkov
Auto lze případně nechat při silnici u autobusové zastávky.
cestou na židovský hřbitov Dražkov
Hřbitov byl založen kolem roku 1680 pravděpodobně kvůli velké morové epidemii, která v té době postihla celé území Čech. Potvrzuje to i nejstarší čitelný náhrobek z roku 1681.
Vystavil v Žádné komentáře:

hrad Vrškamýk (Kamýk, Hunec)

hrad Vrškamýk (Kamýk, Hunec)

Pozůstatky hradu Vrškamýk se nachází na malém návrší nad obcí Kamýk nad Vltavou na Sedlčansku.
hrad Vrškamýk (Kamýk, Hunec)
Nejlépe dostupný je právě z této obce, kde lze zaparkovat zdarma na parkovišti u křižovatky u autobusové zastávky a poté se vydat do mírného kopce po zeleně značené turistické cestě ve směru na Zduchovice.
cestou na hrad Vrškamýk (Kamýk, Hunec)
Cesta nás zavede do volně přístupného odpočinkového areálu, který vznikl v roce 2010 za podpory fondů Evropské unie v rámci projektu „Výlet do středověku“.
hrad Vrškamýk (Kamýk, Hunec)-odpočinkový areál
A radost z něj musí mít především děti, neboť si tu mohou zařádit například na houpacím koníku nebo na beranidle.
Vystavil v Žádné komentáře:

rozhledna Drahoušek

rozhledna Drahoušek

Rozhledna s roztomilým názvem Drahoušek se nachází na stejnojmenném zalesněném kopci asi 5km od středočeského města Sedlčany.
rozhledna Drahoušek
Stojí tu od roku 2004, kdy byla 20.března slavnostně otevřena za hojné účasti především místních obyvatel.
rozhledna Drahoušek
V poslední době je to již tradiční kompromis kombinace vysílače mobilních operátorů s rozhlednou. V tomto případě jde o velice zdařilé dílo, na rozdíl od některých odstrašujících ocelových monster.
rozhledna Drahoušek
Základem rozhledny je betonový tubus o průměru 2,6m, okolo něhož se obtáčí ocelové schodiště se 167 schody.
Vystavil v Žádné komentáře:

NS Srnský okruh

NS Srnský okruh

Výlet začíná i končí v šumavské horské vesnici Srní. Tato malebná vesnička byla původně dřevařskou osadou, jež vznikla v roce 1726 kvůli těžbě dřeva. Název Srní dostala kvůli hojnému výskytu srnčí zvěře v této tehdy divoké šumavské krajině. 
NS Srnský okruh
 Dnes už to tu samozřejmě vypadá trochu jinak.
NS Srnský okruh 
Zaparkujeme na velkém parkovišti u hotelu Šumava a na necelých 9km dlouhý Srnský okruh se vydáváme po zeleně značené cestě. Ještě než vyjdeme ze Srní, projdeme kolem několika typických šumavských stavení.
 NS Srnský okruh
 Cestou obdivujeme nádherné výhledy na překrásnou „jehličnatou“ krajinu. 
Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)