neděle 25. srpna 2013

rozhledna Krásenecký vrch

rozhledna Krásenecký vrch

V hlasování jednoho nejmenovaného deníku zvítězil Krásenecký vrch v roce 2011 v anketě o nejhezčí rozhlednu České republiky.
rozhledna Krásenecký vrch
Kdo by se chtěl s ní blíže seznámit, musí za touto velice originální rozhlednou vyrazit do obce Krásno, ležící nedaleko západočeského městečka Horní Slavkov.
rozhledna Krásenecký vrch
 Jméno Krásenecký vrch dostala po zdejším částečně zalesněném vrchu s nadmořskou výškou 777m.
rozhledna Krásenecký vrch
A nebylo to její jediné jméno. Za války byla totiž přejmenována na rozhlednu Adolfa Hitlera a dodnes jí ještě někteří místní říkají Hitlerka. Její výstavba započala v roce 1933, v době hospodářské krize. Mnoho lidí nemělo v tu dobu práci a díky stavbě rozhledny na ní mohlo pracovat alespoň 25 nezaměstnaných dělníků.

Muzeum české vesnice, Peruc

Muzeum české vesnice, Peruc

Muzeum české vesnice se nachází v Peruci, obci velmi bohaté na historii.
Muzeum české vesnice, Peruc
Je zde například Boženina studánka, ve které kdysi Božena, pozdější žena Oldřicha, prala prádlo. Stojí zde tisíciletý Oldřichův dub, u kterého se Oldřich s Boženou scházeli. Působil zde Emil Filla, jež má na zámku svoji pamětní síň.
Oldřichův dub
Dominantu obce tvoří zámek Peruc, sice z větší části pro veřejnost nepřístupný, ale s velkým parkem, kde stojí také muzeum české vesnice.
Muzeum české vesnice, Peruc
Muzeum je umístěno v rekonstruované sýpce z 18.století. Jeho cílem je ukázat dalším generacím jak se žilo dříve na českém venkově a jaké předměty, nářadí, stroje se používaly.

 

Nejdecká skála, Karlovarsko

Nejdecká skála, Karlovarsko

Nejdecká skála se nachází v západočeském městečku Nejdek, ležícího asi 15km od Karlových Varů. Město leží uprostřed masivu Krušných hor a je obestoupeno hustě zalesněnými příkrými svahy okolních kopců.
Nejdecká skála
Za nejvýznamnější památku Nejdku se považuje hradní románsko-gotická věž, která je pozůstatkem hradu postaveného kolem roku 1300. Ještě v roce 1790 ji obýval věžník s rodinou, než se odstěhoval kvůli jejímu špatnému stavu.
Nejdecká skála
Hrad sloužil k ochraně zemské stezky a využíval k tomu výhodného postavení na vysoké skále.
Nejdecká skála
Dříve skála zřejmě vypadala trochu jinak, ale postupem času vlivem zvětrávání, erozí kolem tekoucí řeky Rolavy a i lidskými zásahy dostala skála velice zajímavý tvar.

rozhledna Salingburg, Františkovy Lázně

rozhledna Salingburg, Františkovy Lázně

Rozhledna Salingburg se nachází v jižní části lázeňského města Františkovy Lázně. Přijet se dá až těsně k ní a zaparkovat lze u hotelu Pyramida, kterému vytváří nemalou reklamu.
rozhledna Salingburg
Není to ale typická rozhledna stojící na nějakém vysokém návrší s dalekými výhledy. Františkovy Lázně leží totiž prakticky na rovině a tomu odpovídá i výhled omezující se na přilehlý hotel a mezi stromy ještě několik kopců v okolí Skalné a Lubů.
rozhledna Salingburg
Kvůli výhledům ji ale lidé nenavštěvují. Přitahuje především svým atraktivním vzhledem.
rozhledna Salingburg
Františkovy Lázně nemají žádnou historickou památku podobného druhu a tak se radní usnesli ještě ve spolupráci s místním okrašlovacím spolkem, že postaví u příležitosti první zmínky o zdejších léčivých minerálních pramenech z roku 1406 stavbu, napodobující středověký hrad, který bude plnit funkci i jakési malé rozhledny.

Nejdecká křížová cesta

Nejdecká křížová cesta

Za Nejdeckou křížovou cestou je nutné se vydat do západočeského městečka Nejdek na Karlovarsko. Nad město se tam vypíná zalesněný Křížový vrch, místními nazývaný Křižák, na jehož strmých svazích byla vybudovaná v letech 1851-1858 křížová cesta.
Nejdecká křížová cesta
Asi by tu nestála, nebýt Anny Häcklové, vdově po bohatém nejdeckém měšťanovi, která odkázala celý svůj majetek na postavení této křížové cesty.
Nejdecká křížová cesta 
 Po její smrti v roce 1840, zřídil zastupitel obce Franz Waldöstl Nadaci křížové cesty, z které se stavba financovala.
Nejdecká křížová cesta
Pro její vybudování bylo potřeba velké množství kamene na zpevnění terasovitých cest.

rozhledna Maják, Strupčice

rozhledna Maják, Strupčice

Asi 10km od města Chomutov, na okraji obce Strupčice, byla postavena v místě bývalé důlní výsypky jedna z nejmladších rozhleden u nás. Jde o velice originální rozhlednu, která vznikla v roce 2012 za velice zajímavých okolností.
rozhledna Maják, Strupčice
Starosta Strupčic marně léta usiloval o vybudování rozhledny na okraji obce, až přišla nabídka od společnosti Bionaut Films s režisérem Martinem Ryšavým, jenž chtěl v této lokalitě natočit časosběrný dokument o přeměně krajiny na Mostecku s názvem „Na vodě“.
výhled z rozhledny Maják, Strupčice
Když se totiž rozhlédnete okolo, nabízí se zcela tristní pohled na zdevastovanou krajinu zdejší těžbou. Ty bílá místa představují odkryté vrstvy písku.
výhled z rozhledny Maják, Strupčice
Ty černé zase uhlí. Nechybí ani obrovské důlní stroje, které ale vypadají z dálky celkem malinké.

hrad Svojkov

hrad Svojkov

Hrad Svojkov se nachází v bývalém zámeckém parku na severním okraji stejnojmenné obce, asi 7 km od Nového Boru.
hrad Svojkov
Není sice tak významný a dochovaný jako nedaleký hrad Sloup, ale za návštěvu rozhodně stojí.
hrad Svojkov
Neví se přesně, kdy byl postaven, ale první zmínky o jeho existenci jsou z roku 1355. Hrad vlastnilo průběžně několik šlechtických rodů. Patrně nejznámějším majitelem byl Jan Kepka z Chlumu, jenž dělal jednoho z průvodců Mistru Janu Husovi při jeho poslední cestě do Kostnice v roce 1414.
hrad Svojkov
Kolem roku 1530 hrad opustili Elsnicové a ponechali ho jeho osudu.