pátek 26. dubna 2013

Cinibulkova stezka, Mšensko


Cinibulkova stezka, Mšensko

Cinibulkova stezka procházející nádhernou a romantickou přírodou Kokořínska začíná i končí ve městě Mšeno. Do středočeského městečka Mšena lze přijet vlakem, autobusem a samozřejmě i autem. Tím přijíždíme i my. Po vjezdu do města se dáme ulicí Tyršovou a Cinibulkovou až se dostaneme k místnímu koupališti, kde je bezplatné parkoviště pro auta a o necelých sto metrů dále i pro autobusy.
Cinibulkova stezka
Cinibulkova stezka je značená sice žlutě, ale v podstatě je to naučná stezka s několika informačními tabulemi popisující zdejší přírodu a krajinu.
Cinibulkova stezka
Jde asi o 9km dlouhý okruh, takže po jejím projití se vrátíte na to samé místo, odkud jste vyšli. Od koupaliště vyrážíme do mírného kopečka a hned po pár metrech procházíme kolem kamenné kapličky postavené po velkém krupobití 13.června 1865.
Cinibulkova stezka
Hned za ní následuje první info tabule, kde se lze dozvědět něco o historii města Mšena a jeho propagátorovi a vyznavači turistiky, Josefu Bedřichu Cinibulkovi.

Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác


Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác

Toskánský palác se nachází na Hradčanském náměstí naproti hlavní bráně Pražského hradu.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Původně na jeho místě stála zástavba starších měšťanských domů ze 14.století. Ty v roce 1685 vykoupil Michal Osvald hrabě Thun-Hohenstein a i přes počáteční sousedské spory s hrabětem Martinicem nakonec se svolením císaře Leopolda I. nechal na jejich místě vybudovat reprezentativní sídlo podle projektu francouzského architekta Jeana Baptisty Matheye.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Stavba mohutného paláce byla velice nákladná a samotný hrabě se jeho dokončení ani nedožil. Dědicové proto v roce 1718 odprodali sídlo Anně Marii Františce – vévodkyni Toskánské, po které nese dodnes palác i její rodové jméno.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Po vystřídání několika majitelů se nakonec Toskánský palác dostal v roce 1918 do rukou státu. Ten v něm zřídil Ministerstvo zahraničních věcí a i když byla později větší část agendy přesunuta do nově obnoveného Černínského paláce, nadále sloužil potřebám ministerstva.

kostel sv. Salvátora v Praze


kostel sv. Salvátora v Praze

Kostel sv. Salvátora se nachází v Praze na Starém Městě u Křižovnického náměstí a je součástí rozsáhlého areálu Klementina (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/411). Jde o jednu z nejcennějších barokních památek, která se budovala postupně po mnoho let.
kostel sv. Salvátora v Praze
Stavět se začalo v roce 1758 na základech bývalého kostela sv. Klimenta. Nejdříve vzniklo kněžiště a příčná loď. V první polovině 17.století pak dostal jezuitský kostel zasvěcený sv.Salvátorovi, zásluhou stavitele Carla Luraga, dnešní trojlodní podobu.
kostel sv. Salvátora v Praze
Podle návrhu Francesca Carattiho byla v letech 1648-1649 ještě dostavěna kupole s výzdobou štukatur od Jana Jiřího Bendla.
kostel sv. Salvátora v Praze
Poslední významnější úpravou bylo zvýšení a pozměnění věží kostela v roce 1714. Od té doby vypadá stavba podobně jako dnes. Průčelí kostela sv. Salvátora směřující k historickému Karlovu mostu vyniká bohatou sochařskou výzdobou od sochaře Bendla a volně tak navazuje na nedalekou výzdobu Karlova mostu.

sobota 20. dubna 2013

zdymadlo Smíchov


zdymadlo Smíchov

Zdymadlo Smíchov se nachází v Praze na Smíchově mezi Janáčkovým nábřežím a Dětským ostrovem.
zdymadlo Smíchov
Je největší ze čtyř pražských zdymadel, mezi něž ještě patří zdymadlo Modřany, Štvanice a Podbaba-Troja.
zdymadlo Smíchov
Překonává převýšení Šítkovského a Staroměstského jezu.
zdymadlo Smíchov
Šítkovský jez umožňuje z pravé strany Vltavy vplout pouze do zdrže jezu Staroměstského přes plavební komoru Mánes u Slovanského ostrova, patřící též ke zdymadlu Smíchov.

dům U Tří housliček


dům U Tří housliček

Nerudova ulice na Malé Straně patří vůbec k nejznámějším v Praze. Z Malostranského náměstí nás dovede téměř až k branám Pražského hradu a během této cesty na nás dýchne kus opravdové historie.
Nerudova ulice
Historické domy, obchůdky, restaurace, kavárničky, to vše je neodmyslitelnou součástí Nerudovy ulice.
Nerudova ulice
Některé domy vynikají nad ostatní o něco více, než ty ostatní. Díky významnému básníku a spisovateli Janu Nerudovi je to například dům U dvou slunců, stojící v horní části ulice (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/789).
Nerudova ulice
Naopak ve spodní části Nerudovy ulice patří mezi nejznámější dům U Tří housliček. Ten už tu stál ve 14. století. Byl sice zničen při požáru Malé Strany, ale znovu byl obnoven a poté ještě prošel několika přestavbami.

pomník T.G.Masaryka, Hradčany


pomník T.G.Masaryka, Hradčany

Pomníků našeho nejvýznamnějšího prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka stojí v České republice několik.
pomník T.G.Masaryka, Hradčany
Od roku 2000 se k nim připojila i jeho nadživotní socha zdobící roh Salmovského paláce v Praze na Hradčanském náměstí, která vzhlíží směrem k bráně Pražského hradu.
pomník T.G.Masaryka, Hradčany
Hlavní zásluhu na vybudování pomníku měla Nadace pro postavení pomníku T.G.M. v čele s osobnostmi jakými byli Alexandr Dubček a Václav Havel.
pomník T.G.Masaryka, Hradčany
Sochu vytvořili akademičtí sochaři Josef Vajce a Jan Bartoš. Vzorem jim byla socha Masaryka z roku 1931 od Otakara Španiela, která je umístěna v Pantheonu Národního muzea v Praze.

neděle 14. dubna 2013

kostel Panny Marie pod řetězem, Malá Strana


kostel Panny Marie pod řetězem, Malá Strana

Kostel Panny Marie pod řetězem se nachází v Lázeňské ulici č.2 na Malé Straně, jen kousek od Karlova mostu.
kostel Panny Marie pod řetězem
Je celý ukrytý uvnitř areálu a upozorňuje na sebe zvenku hlavně dvěma vysokými věžemi mírně přesahující okolní budovy.
kostel Panny Marie pod řetězem
Již u vchodu je podle znaků zřejmé, že tento klášterní areál náleží řádu Maltézských rytířů, dříve johanitů.
kostel Panny Marie pod řetězem
Jako první johanitskou komendu v Čechách ho založil v roce 1169 český král Vladislav II. Stála zde menší románská bazilika, klášter, špitál a stavebně tento komplex navazoval na Juditin most, předchůdce Karlova mostu. I proto byl dříve nazýván jako „konec mosta“.