úterý 13. ledna 2015

bývalá vysoká pec v Šindelové

bývalá vysoká pec v Šindelové

Pozůstatky bývalé vysoké pece najdeme na jihozápadním okraji obce Šindelová, ležící 10km od západočeského města Nejdek.
bývalá vysoká pec v Šindelové
Obec Šindelová známá svým sklářstvím, krajkářstvím a výrobou šindelů proslula svého času také největší železárnou v kraji. Ta se zde postavila v letech 1836-1839. Po jejím dokončení tu stála vysoká pec, slévárna, válcovna, kalírna a i tři velké hamry, jež tu spolu s hutí byly podle historických pramenů již v roce 1561. K pohonu byla používána voda, později jeden z prvních parních strojů v českých zemích.
bývalá vysoká pec v Šindelové
Šindelová se tak stala v polovině 19.století nejvýznamnějším železářským střediskem v kraji. Ve 20.století v tamní železárně pracovalo až 1000 zaměstnanců.
bývalá vysoká pec v Šindelové
Činnost železárny narušila nejdříve hospodářská krize a následně 2. světová válka. Po jejím konci a odsunu německých obyvatel, kteří tvořili většinu zaměstnanců, nastal i konec železárny. Některé stroje a zařízení se odvezly na Slovensko a objekty  začaly chátrat.
Vystavil v Žádné komentáře:

kaple sv. Felixe, Klenová

kaple sv. Felixe, Klenová

V krásné krajině Pošumaví, asi 11km od města Klatovy, se nachází hrad Klenová, jeden z nejromantičtějších a nejnavštěvovanějších hradů v západních Čechách.
hrad Klenová
Areál hradu doplňuje stejnojmenný zámek postavený jen pár desítek od něj.
zámek Klenová
Je tu však ještě jedna památka, kaple sv. Felixe, kterou si lze zde také prohlédnout. Je dobře ukrytá v lesíku na malém návrší, jen necelých 100 metrů od parkoviště u hradu, ale opačným směrem než je hrad.
kaple sv.Felixe
Tímto směrem vedou vlastně dvě cesty. Ta více vpravo vede na pole, kde se najednou jako malé překvapení před vámi objeví „Sépie“, velice zajímavé a pozoruhodné dílo od Jaroslava Róna.
Vystavil v Žádné komentáře:

sobota 13. prosince 2014

Smírčí kříže, Milhostov

Smírčí kříže, Milhostov

Smírčích křížů je u nás poměrně dost. Existuje dokonce i centrální registr, kde jednotlivý smírčí kříž má svoje číslo. U něho je popis stavu kříže s jeho rozměry, se stanovištěm, kde se nachází a případně i s pověstí, která se o něm dochovala.
Smírčí kříže, Milhostov
Smírčí kříže se stavěly na místech, kde se stalo nějaké neštěstí či byl spáchán hrdelní zločin. Ve středověku se mohl využít při trestání provinilců systém smírčího práva. Provinilec pro odčinění svého zločinu mohl mimo jiné i vytesat a vztyčit kamenný kříž v místě, kde spáchal zločin.
Smírčí kříže, Milhostov
Jedním takovým místem, kde se nachází hned několik takových smírčích křížů je vesnička Milhostov, ležící severovýchodně od města Cheb. Tady jich najdeme celkem 5.
Smírčí kříže, Milhostov
První tři stojí přímo v obci u hřbitovní zdi kostela sv. Mikuláše.
Vystavil v Žádné komentáře:

hradiště Březina

hradiště Březina

Vesnička Březina ležící nedaleko Rokycan je velikostí sice malá, ale historií dosti bohatá. Vždyť se zde nachází pozůstatky středověkého hradu Březina, nazývaného též Salon, zámek Březina s bývalým anglickým parkem a v lesích nad obcí ještě slovanské hradiště obývané snad už i Kelty.
hrad Salon
A právě slovanské hradiště Březina je cílem našeho výletu. Nachází se na vrchu Hradiště a vede k němu červeně značená turistická cesta.
hradiště Březina
Na konci obce Březina zaparkujeme u silnice směřující na Bezděkov na malém asfaltovém plácku a břízovou alejí vejdeme do volně přístupného zámeckého parku.
cestou na hradiště Březina
Park anglického stylu založil hrabě Kašpar Šternberk, významný botanik, geolog a paleontolog, jenž byl také jedním ze zakladatelů Musea Království Českého, dnešního Národního muzea v Praze.
Vystavil v Žádné komentáře:

kaple sv. Markéty, Dlažov

kaple sv. Markéty, Dlažov

Kaple sv. Markéty se nachází na Klatovsku, na stejnojmenném vrchu Svatá Markéta, vypínajícím se nad obcí Dlažov.
kaple sv. Markéty
Původně na jejím místě stávala dřevěná kaple, ke které se chodili modlit lidé z blízkého okolí. Tuto tradici chtěl i nadále zachovat místní rodák z Dlažova Josef Jokl. Z jeho podnětu se tak začala v roce 1886 stavět na místo již zchátralé dřevěné kapli, kaple nová v gotickém slohu.
kaple sv. Markéty
V roce 1887 pak byla slavnostně zasvěcena sv. Markétě za přítomnosti 25 kněží a početné účasti místních věřících.
kaple sv. Markéty
Mezi 30. a 50. lety minulého století stála vedle kaple ještě dřevěná hláska patřící ministerstvu obrany. Od roku 2014 ji dělá společnost zcela nová volně přístupná rozhledna s přístřeškem a posezením.



Vystavil v Žádné komentáře:

Naučná stezka Ke Kočičímu hrádku

Naučná stezka Ke Kočičímu hrádku

Naučná stezka Ke kočičímu hrádku se nachází ve východočeském městě Slatiňany na Chrudimsku. Nejlépe se k ní dostanete od zámku Slatiňany, v jehož blízkosti lze i zaparkovat.
Naučná stezka Ke Kočičímu hrádku
Poté se můžete vydat po zelené značce skrz volně přístupný zámecký park.
Naučná stezka Ke Kočičímu hrádku
Na jeho konci se projde skrz dřevěnou bránu tkz.klapačku.
Naučná stezka Ke Kočičímu hrádku
A hned naproti ní je první tabule naučné stezky Ke kočičímu hrádku.
Vystavil v Žádné komentáře:

úterý 4. listopadu 2014

kostel sv. Martina, Slatiňany

kostel sv. Martina, Slatiňany

Kostel sv. Martina se nachází ve východočeském městě Slatiňany, v těsné blízkosti zdejšího zámku a jen několik metrů od volně přístupného zámeckého parku.
kostel sv. Martina, Slatiňany
Menší farní kostelík stál v těchto místech již v roce 1297. Další zmínka o kostele je až z 15.století, kdy byl poničen, když byly Slatiňany vypáleny vojskem uherského krále Matyáše. Poté byl několikrát opravován.
kostel sv. Martina, Slatiňany
Kvůli nedostačující kapacitě byl na žádost majitele zdejšího panství knížete Auersperka do té doby jednolodní kostel v letech 1891-1892 rozšířen o další dvě lodě, zvýšila se jeho klenba a krytou chodbou se kostel propojil se západním křídlem zámku.
kostel sv. Martina, Slatiňany
Architektem těchto úprav a novogotický ráz mu vtiskl zdejší rodák stavitel František Schmoranz.
Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)