úterý 4. listopadu 2014

Židovský hřbitov, Osek u Rokycan

Židovský hřbitov, Osek u Rokycan

V jihovýchodní části obce Osek u Rokycan se na nevelkém skalnatém vršku vyjímají pozůstatky letohrádku Kamýk. Právě k němu vedou kroky většiny návštěvníků.
letohrádek kamýk
Ještě než vystoupají k ruinám letohrádku, musí v jeho úpatí projít kolem menšího lesíku, ve kterém se nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov, Osek u Rokycan
Kdy přesně byl tento hřbitov založen se neví, předpokládá se však, že to bylo někdy v 18.století. V té době tu žilo už několik židovských rodin.
Židovský hřbitov, Osek u Rokycan
Nejsilnější židovské osídlení přišlo v polovině 19.století, kdy se tu nacházelo kolem 20 židovských rodin. V obci měli i svoji synagogu.

Vrchlického návrší, Slatiňany

Vrchlického návrší, Slatiňany

Vrchlického návrší se nachází ve Slatiňanech, jižně od zdejšího zámeckého parku. Zavede nás na něj žlutá turistická značka vedoucí zpočátku zámeckým parkem, poté kousek po silnici a nakonec pozvolným stoupáním skrz třešňový sad.
Vrchlického návrší, Slatiňany
Na jeho vrcholku se rozprostírá křemencová skalka, místo kde trávil své volné chvilky i Jaroslav Vrchlický. A právě po tomto velikánu české kultury bylo toto místo pojmenováno jako Vrchlického návrší.
Vrchlického návrší, Slatiňany
Jaroslav Vrchlický (1853-1912) byl český spisovatel, psal básně, dramata, překládal do cizích jazyků a byl také pražským univerzitním profesorem přednášejícím všeobecnou literaturu.
Do Slatiňan jezdil v letech 1890-1909, vždy v létě v období univerzitních prázdnin. Líbil se mu zdejší zámecký park i s jeho okolím.
zámecký park
Zvláště si pak oblíbil skalnatý vršek nad třešňovým sadem, kde často sedával a trávil klidné chvíle odpočinku.

středa 8. října 2014

hrad Džbán

hrad Džbán

Hrad Džbán nebo spíše už jen jeho skromné pozůstatky se nachází ve středních Čechách mezi obcemi Mutějovice a Lhota pod Džbánem na Rakovnicku.
hrad Džbán
Ačkoliv patřil k těm významnějším hradům své doby, žádné zmínky se o něm nedochovaly. Pravděpodobně byl ale vystavěn v první polovině 13. století.
hrad Džbán
Stál na výhodně položeném ostrohu s výhledem do okolní krajiny.
hrad Džbán
Že šlo o výhodně postavené místo svědčí i to, že tu dříve bývalo haštalské pravěké hradiště a později i hradiště slovanské.

Poutní místo Dobrá voda – Pocinovice

Poutní místo Dobrá voda – Pocinovice

V oblasti dolního Chodska v západních Čechách, se na zalesněném návrší nad vesničkou Pocínovice nachází zajímavé poutní místo.
Poutní místo Dobrá voda – Pocinovice
Říká se mu Dobrá voda a patří k nejmalebnějším místům tohoto kraje.
Poutní místo Dobrá voda (Pocinovice)

Vede k němu zeleně značená turistická cesta z návsi Pocínovic. Za železničním podjezdem, kdy cesta pozvolna stoupá k vršku, začíná křížová cesta doprovázející až k poutnímu místu.
Poutní místo Dobrá voda (Pocinovice)
Stojí tu už od roku 1882, kdy byla postavená na podnět místního faráře Ondřeje Veseláka. Tvoří ji betonové sloupce s malovanými motivy poslední cesty Ježíše uschovanými za plechovými dvířky.

Borecké skály

Borecké skály

Borecké skály se nacházejí asi 1km od Rovenska pod Troskami v okrese Semily. Jedná se o menší skalní město, pojmenované po výšenině Bor s nadmořskou výškou 360m, kolem které jsou skály seskupeny.
Borecké skály
Není to ale úplně typické skalní město, kde se můžete procházet kolem vysokých skalních věží, prolézat různými skalními průchody a lézt po žebřících jako je tomu v nedalekém Hruboskalsku či v Prachovských skalách.
Borecké skály
I proto jsou Borecké skály trochu ve stínu těchto známějších sousedů, což se projevuje na mnohem menším turistickém ruchu.
Borecké skály
Na druhou stranu je tu zase větší klid k obdivování zdejší nádherné přírody.

vyhlídka Svatopluka Čecha v Boreckých skalách

vyhlídka Svatopluka Čecha v Boreckých skalách

Vyhlídka Svatopluka Čecha se nachází v Boreckých skalách ležících trochu ve stínu sousedního turisticky oblíbeného Hruboskalska či nedalekých Prachovských skal.
vyhlídka Svatopluka Čecha v Boreckých skalách
Borecké skály jsou takovým malým skalním městem, i když ne typickým, protože se zde neprochází kolem skalních věží. Zde se pohybujete pouze po horní plošinně skal, odkud se z jejich okrajů otevírají krásné výhledy do krajiny a na samotné skalní útvary Boreckých skal.
vyhlídka Svatopluka Čecha v Boreckých skalách
Přijít sem lze po modře značené turistické trase od nádraží v Borku nebo z opačné strany od Rovenska pod Troskami. Právě v klidném městečku Rovensku pod Troskami pobýval v letních měsících roku 1891 i významný český básník a prozaik Svatopluk Čech.
vyhlídka Svatopluka Čecha v Boreckých skalách
Rád se toulal krajinou a obdivoval přírodní krásu Českého ráje. Chodíval i do Boreckých skal za krásnými výhledy do krajiny, kde si zvláště oblíbil místo s kamennou terasou, odkud je nádherný výhled na neobyčejný hrad Trosky s dvěma věžemi na čedičových skalách. Pohled na panorama Trosek ho natolik fascinoval, že o nich napsal báseň.

rozhledna Markéta

rozhledna Markéta

Asi 10km od Klatov, západně od obce Dlažov, se na vrchu Svatá Markéta již z dálky vyjímá rozhledna Markéta.
rozhledna Markéta
V současné době patří k těm nejmladším, neboť byla slavnostně zpřístupněna celkem nedávno,  1.ledna 2014.
rozhledna Markéta
Nejsnadnější přístup k rozhledně je z úzké silničky mezi Libkovem a Mileticemi, odkud k ní vede štěrková odbočka. Asi 500 metrů pod vrcholem je vybudované parkoviště, z kterého se krátkou procházkou po žlutě značené cestě dojde až k rozhledně.
rozhledna Markéta - parkoviště pod rozhlednou
Ještě do roku 1947 stála na vrcholu dřevěná hláska patřící ministerstvu obrany. Pro jedinečné výhledy na krásnou šumavskou krajinu se místní rozhodli využít tohoto jedinečného místa a postavit tu opět rozhlednu a tím sem přilákat další návštěvníky.